Verše

… když přivoníš květem nezapomeň na úsměv Když tančíš parketem nezapomeň na úsměv Když loučíš se s létem nezapomeň na úsměv […]

Tramvaje v Liberci jezdí si v klidu tiše. Bzučí a cinkají. Jak romantické klišé. Bez nich by město nebylo městem. Řidiče

Kolik ještě slonů zhyne pro svou bílou kost,aby už i pytláci a pašeráci řekli prostě dost? Kolik dalších stromů ještě

Padají víčka do říše snů Mlha se rozpouští, necítíš chlad. Vidíš jen obrazy předchozích dnů. Chceš zůstat dítětem. Být stále

Poslyšte ódu na radost z práce. Není to o drbech, kdo a kdy s kým v radostném duchu kolektivním se

V zátoce osudů rovná se křivka času. Držím tě kolem pasu a léta planoucí vášně jsou zbožná přání. Myslím to

Jsi mé všechno. Přítel i žena.Jsi jako růže z keře utržená. Mám rád tvé oči i modré stíny.Jsem stále stejný,

Svět je jiný,dnes se rychle mění.Svět je jiný,ale bezpečný není. Každý si míra svět vlídný přeje,však najednou zjišťujiže s námi

Co se to děje se stranou pokroku! Kdo musí přidat do kroku? Jako volič levice vidím jen prázdné lavice. Povolební