Tramvaje v Liberci
jezdí si v klidu tiše.
Bzučí a cinkají.
Jak romantické klišé.
Bez nich by město
nebylo městem.
Řidiče nedojmeš
svým neslušným gestem.
Je nad věcí …
Liberec vůbec je
zajímavé místo.
Hory a zeleň,
vždy v ulicích čisto.
Vysoký Ještěd,
on všemu tam velí.
Vily a zahrady,
též na stromech jmelí.
I vůně zvířecí …
Lidé jsou v pohodě
převážně, vskutku.
Kráčejí zvesela,
i v tajemném smutku.
Hrubší jsou trochu,
jak příkrov ledu.
Všímám si, poslouchám,
když tramvají jedu.
Přec vstřícní jsou …
V centru i na kraji
vidím, jak vše tepe
životem, láskou.
Jak velkolepé
je údolí zářících autostrád.
Doufám že nikdy
nebudu muset hrát
s kloboukem na drobné.
Noc oči zavírá …
Odjíždím zas
domů, do ticha lesů.
Nebydlím v Liberci,
nejezdím si v Mercedesu.
To jiní se pyšní
a podnikají celý rok.
Asi je to výnosné
ve městě drog.
Mám radši život …
Tramvaje v Liberci
jezdí si v klidu tiše.
Přes Nisu přeskočí
a těžce dýše
ten název libozvučný.
Byl kdysi jiný, Reichenberg.
Možná se i stydí
severu šperk.
Za tratí svítá …
Radovan Bazger, 27.6.2023