Rubriky
Blog Verše

Logistická

Poslyšte ódu na radost z práce.
Není to o drbech, kdo a kdy s kým
v radostném duchu kolektivním
se nad ránem z flámu vracel.
To jen tak na ranní pospíchám marně,
vozík je na nule, tma v baterkárně.

Jezdím tu po hale a hledám zoufale
materiál na linku, zelenou bedýnku.
Choulí se ve skladu, ja nemám náladu
hrát dneska její hry logistické.

Mistr už kráčí, cítím jak blednu.
Trochu se mračí – „Už vezu tu bednu!“
Dle mistrova postoje vím,
že psali prostoje,
… ti kluci z linky robotické.

Vite, co krasné je na této práci?
Že jezdíme po hale, jako ti draci.
Točíme volantem, troubíme, dřeme se.
Ekonoristou být, to zlaty fond řemesel.

„Slez z toho vozejku, cos to zas prováděl?“
Vidle jak hokejku, …“s paletou dováděl!
Zkoušel jsem driftovat na mokré podlaze.“
„…to jistě svědčí o velké odvaze,“
podotkl parťák a sebral mi klíče.
A to je velký trest pro řidiče!

Tak si tu žijem, plníme plány výrobní.
Chodíme do práce po celý rok mnoho dní.
Občas jsou víkendy, volna a svátky.
My však vždy těšíme se zpátky
na halu, kde žlutý CEIT s písničkou jezdí.
V taktu té melodie záříme štěstím…

„…tak už jsi v klidu? Vidle máš rovný?“
Zeptal se vedoucí, usmál se zas.
„Po pauze se dostav do mistrovny,
podepsat papíry, znáš to, už víš.“
…jakoby z dálky slyším ten hlas.
Můj sen je opět o kousek blíž.

Léta už fabrika vozidla vyrábí,
snaží se Boleslav, Kvasiny, Vrchlabí.
Veřím, že se to autíčko prodá.
Svůj život spojil jsem se značkou Škoda.

Radovan Bazger, 14.10.2014

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *