Tento koncept není tak futuristický, jako například Maximus, ale určité nápady jsem do něj vložil v podobě vizionářské inovace. Storm znamená v překladu „bouře“. Auto sice není tak dravé, jak by název napovídal, přesto se v tom slově skrývá vlastnost, která v letech vzniku rozhodně nebyla obvyklá. Psal se rok 1991 a já si představoval, jak taková auta budou jezdit běžně po našich silnicích. Storm, v pořadí první, měl být napojen na globální síť, která monitorovala každý vůz a každého účastníka silničního provozu. Systém měl udržovat bezpečnou vzdálenost, bránit kolizím a nehodám. Inteligence sledovat objekty, zasahovat do řízení, chránit životy, zdraví, majetek. I proto nejsou na vozidle viditelná zpětná zrcátka.
To není vše. Napojení na globální informační kanály včetně předpovědi počasí dokázalo společně s dalšími režimy řízení ochránit majetek před vlivy počasí a uklidit vozidlo na vhodné kryté místo a to i bez posádky. Ono krupobití má zkrátka devastační účinky. Bouře mohou lámat větve, vyvracet stromy, ničit střechy domů. Automobily jsou v tak nepříznivém prostředí velice náchylné na poškození. Storm má ale pod čepicí. Měl být jiný. Snad je v tomto případě lepší výraz „pod kapotou“, jenomže tam bývá většinou motor. Nezabýval jsem se tím, jestli spalovák, nebo elektrika, o nějakých hybridech neměl vůbec představu. Co jsem však považoval za možné, tak pohon každého kola zvlášť. O tom se s určitostí rozepíšu příště …
Fantazii čtrnáctiletého kluka se meze přece nekladou 🙂
Radovan Bazger, 4.10.2025