Lidé se často bojí toho, s čím se nikdy nesetkali a o čem nemají dostatek informací. Učebnicovým příkladem jsou pro nás středoevropany exotické kultury, jazyky, náboženství plná záhad a roztodivných zvyklostí. V poslední době opět vyvstaly otázky v souvislosti s muslimy, jejich vírou v Alláha a skutky, které stále zůstávají nepochopeny člověkem bez informací. Člověkem, který nemá osobní zkušenost a přesto je schopen hodnotit nepoznané…
Nečekejte na tomto místě rozbor, historický výklad a ani bezohlednou kritiku. Nic z toho mi nepřísluší. Netroufám si pouštět se na tenký led patřící odborníkům. Nečetl jsem celý Korán a ani nevím, zda-li bych měl to právo. Nechci hodnotit zápory či klady, neb každý má výsostný nárok na sebeurčení a uspokojení svých náboženských potřeb. Rozepíši se však na toto téma z pohledu člověka, který se nespokojí s mediálním obrazem.
Byl jsem asi čtrnáctiletý klučina když jsem se poprvé setkal s lidmi z islámského světa. Dva muži a žena z Bahrajnského království. Přátelští, vzdělaní, upřímně milí a zvědaví stejně jako já. Vše probíhalo v rovině poznávání a úcty člověka k člověku. Bylo to v měsíci Ramadánu, kdy muslimové drží zvláštní půst, jehož smyslem je přiblížit se více k duchovní podstatě Islámu. Poznal jsem jejich jídlo, přístup k životu, lidskost.
I v dalších letech jsem se setkal s lidmi z arabských zemí. Služby, peníze, jednání i přátelská konverzace. Vždy v dobrém. Nikdy jsem neviděl v jejich očích hněv, zášť, nebo nenávist i když jsem z jejich pohledu prázdný a nevěřící. Možná právě víra a náboženská disciplína dává muslimům možnost pochopit i člověka bez víry. Člověka, který jejich náboženství neznal a nepoznal. Člověka bez informací a předsudků.
Faktem je, že neuznávám Boha křesťanů tak, jak je vyobrazen církví katolickou, evangelickou, nebo pravoslavnou. I když mě rodiče nechali pokřtít, má volba to nebyla. Cítím však přítomnost síly, která obklopuje vše kolem nás. Mé podvědomí dokáže reagovat na podněty, které nepocházejí z lidského společenství. Vnímám energii, která prostupuje vším. Jenomže „to“ popisují téměř všechna náboženství. Existuje spojnice?
Ano, pokud vidím zahalené ženy, nebo tradičně oděné muže orientu, problesknou mi hlavou ostře sledované informace o násilných činech z různých koutů světa. Bombové a sebevražedné útoky. Slzy a krev. Ale také zásadní otázka demokracie a svobody. Vždyť ti lidé mají právo na okázalou prezentaci své víry a řízení vlastních životů přesto, že je to v rozporu s euroatlantickým chápáním a přijímáním různorodého – Samozřejmě poklidnou a mírumiluvnou cestou…
Zmínil jsem slzy. Vzpomenul krev nevinných. Ale také nezapomínám na přírodní fyzikální zákon akce a reakce. Proč některé komunity (nejenom) muslimů nenávidí západní a křesťanský svět? Jedná se o přirozenost vedoucí k odstranění odlišností platnou pro celou lidskou civilizaci obecně? Hledaly a hledají se důvody ke sváru v oblasti majetku? Území? Kdo a kdy začal útočit a proč?
Odpovědi lze najít v historických pramenech. Nejen v dobách slavné říše římské byly prováděny výpady na blízký východ. Ještě v 16. století n.l. papež vyhlašoval Křížové výpravy. Proti muslimům, pohanům a kacířům. Tam jsou kořeny jisté nenávisti? Odpověď poněkud neurčitá, ale možná je nositelkou pravdy. Samozřejmě nelze opomenout i vpády muslimů do Evropy v časech vlády dynastie Osmanů a další útoky.
Počátek nového tisíciletí obestírá pachuť peněz, moci a supertechnologií. Mnozí zastávají názor, bez ohledu na vyznání, že války v muslimských zemích a proti nim jsou vyvolávány uměle a to včetně nenávisti mezi Šíity a Sunnity. Toto velké islámské schizma sice trápí svět již celá staletí, ale všichni víme, co dokáže současná manipulace s informacemi, mezinárodní úsilí i anonymní nálety pomocí smrtonosných bezpilotních dronů.
Jako příklad uvedu chemické zbraně, které byly důvodem útoku USA na Irák, v té době ovládaný Saddámem Husajnem. Nikdy se žádné takové zbraně nenašly. Jen ropná pole. Datum 11.září 2001 je také zapsáno v historii jako velice výrazný mezník. Vysvětlil však někdo světu proč po dvojčatech spadla i budova WTC7? Proč právě ten den mělo obranné letectvo cvičné lety v západní části Spojených států? Opravdu jsou to jen konspirace?
A dnes? Již zmíněný Irák, Afghanistan, Sýrie a další území jsou opět v ohni. Píše se rok 2014 a v těchto zemích vzniká Islámský stát prahnoucí po velkém vlivu také v Africe i Evropě. Alespoň tak svět informují zpravodajské kanály. Některé informační servery šíří strach a nenávist mezi občany západu na straně jedné a východem obecně. Začala virtuální válka? Evidentně i taková může mít své oběti. Kdo má právo na pomstu. Křesťan? Muslim?
Náboženství může být krásné v dobrých rukou, ale také nebezpečné. Věřit znamená fatálně podlehnout vyšší moci. Tento stav může dospět do různých konců. Pokud se křesťanství vyčerpalo, ustoupí jiné víře zcela přirozeně pokud tato stojí na pevnějších základech. Člověk je zkrátka takový. Potřebuje věřit. Potřebuje jistoty, šance, podporu, naději i průvodce životem. Sám je slabý a je to právě Islám, který staví na společenství.
Islámský stát, který v těchto dnech zabírá stále větší území silou zbraní je označován za tzv. „chalífát“. Wikipedie tento celek popisuje jako vojenskou diktaturu a islámskou teokracii. V ohrožení jsou i Jordánsko, Saudská Arábie, Egypt, Izrael, Palestina a další státy regionu. Proudí k nám informace, že v nebezpečí je vlastně celý svět. Vojenské jednotky se nezastaví před ničím. Jakou mají motivaci?
Přesvědčení a víra v Boha je motorem všeho. Opět zabrousím do minulosti a připomenu likvidaci mnoha milionů lidských bytostí ohněm i mečem pod vlajkou církve „svaté“ nám známých křesťanů. Dokonce etnické čistky v dobách kolonizace Ameriky byly označovány za boží vůli. Lidstvo je nenapravitelné a stále hledá rozdíly, snaží se sjednotit bez ohledu na práva jedince. Náboženství dle těchto poznatků může být i kruté.
Neomlouvám šíření Islámu se zbraní v ruce. Je a vždy mi bude bližší umírněná podstata všech ideologických a náboženských směrů. Vždy je lepší nabídnout lidem jiný pohled na svět a ponechat všem svobodné rozhodnutí. Radikální řešení by mělo být až tou poslední možností k dosažení klidu. Dokážeme vůbec pochopit to, co se děje v Islámem ovládaných zemích? Podstatu a důvody? Cítí se muslimové ohroženi, nebo jde o fanatismus?
Když má někdo jinou víru, jiný světonázor, nechť mi jej v míru představí a můžeme diskutovat o jeho pozitivech, negativech, pravdě. Jestli uznám, že jde o dobrý směr, budu tolerantní a můžu uvažovat o přijetí nových zásad i způsobu života. Dobrovolně a v dobré vůli. Pokud kdokoliv bez zjevné příčiny zaútočí na nevinné, můj domov, mou zemi, rodinu, i mne proto, že jsme jiní, nebudu bezbranně přihlížet se skloněnou hlavou a čekat na nejhorší.
A nemusí se jednat jen o agresora z východu. Hrozba může přijít i z nečekané strany. Jak známo i politické režimy, včetně těch tzv. demokratických, se mohou velice rychle změnit v totalitu. Byrokratickou, nebo vojskem udržovanou. To je však jiný příběh a doufám, že takové realitě nebudeme muset nikdy čelit. Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jiného. Na tomto by měl stát svět a pevně doufám v přirozenou inteligence člověka.
Osobně zůstávám v pozadí jako nezávislý pozorovatel událostí. Sám ve svém nitru budu rozmlouvat s vyšší mocí a kostely, nebo mešity budu dál považovat za architektonické skvosty. Necítím strach a nenávist vůči lidem odlišné barvy pleti, snad sporného politického přesvědčení, jiného náboženského vyznání. Naopak. Chci poznat svět a vše co k němu patří. Tedy si rád vyslechnu i Súry Koránu, jsou-li přednášeny rozumem i srdcem.
Samozřejmě se v každé zemi najdou odpůrci některých forem náboženských směrů a praktik. Jak už jsem naznačil v pasáži své zpovědi, nevyzývám ke konverzi k Islámu. Snažím se jen nezávisle popsat problematiku současnosti. Jiný svět v dalekých krajinách je také domovem lidí se všedními starostmi a oboustranná tolerance by měla existovat. Odsoudit někoho je jednoduché, ale ten důvod často přežívá v nedohlednu. V mlze.
Měli bychom si uvědomit, že dokud bude západní či jiná politická moc ničit infrastrukturu muslimských státních celků, štvát lidi proti sobě, podporovat jednu či druhou stranu místních konfliktů dodávkami zbraní, následně drancovat bohatství a ropná ložiska těchto zemí v zájmu vlastního obohacení a ladění ekonomických ukazatelů, do té doby nezaznamenáme klid zbraní. Každý chrání své, to je třeba vědět, vidět, pochopit.
Víte, pokud někde na adresu muslimů vykřikují fráze s nenávistným podtextem, to ještě neznamená, že jde o informace pravdivé, nezkreslené, agenturami stoprocentně ověřené, nebo záměrně nezmanipulované. Navíc se k nám nedostanou reportáže a zprávy z druhé strany. Bohužel většině národů stačí ono pověstné „chléb a hry“. Jenomže – to je málo! Není divu, že islámský svět je pro většinu z nás Velká neznámá…
Všem doporučuji k přečtení Všeobecnou deklaraci lidských práv, která je zveřejněna v dokumentech Organizace spojených národů. Tuto listinu podepsaly i muslimské země, které jsou členy OSN. V arabském jazyce je k nahlédnutí také na stránce spojených národů. Jednotlivé členské státy organizace můžeme ověřit. Kdo prahne po informacích o Islámu, může navštívit například příslušné internetové stránky. Můžete si sami formovat názor díky těmto odkazům a dokumentům.
Závěrem snad jen jediné. Islám kromě jiných věcí znamená Mír. Odsuzuji barbarské činy ve jménu jakékoliv víry. Křesťanství se rozšířilo ve většině zemí světa včetně Evropy a USA jen skrze vraždy, krev a smrt milionů. To nikomu nevadí. A není tomu konec! Také svěcení smrtonosných střel, letadel, tanků a dalších zbraní, které rozsévají smrt v muslimských a dalších zemích, to je podle křesťanských církví a věřících také v pořádku?
Zajímavé je blahořečení spojeneckých armád a zabíjení ve jménu Krista s podtitulem: „Bůh ochraňuj Ameriku“. To však nikdo nevidí. O tom se už nepíše.
Víra nesmí zabíjet …
Radovan Bazger, 5.7.2014