Následující řádky rozhodně nejsou oslavou pro někoho temné, pro jiné zářné minulosti! Prosím, čtěte do konce…
…Jen reaguji na to, jak stále často slýchám v kolektivu, restauracích, besedách a na setkáních vzpomínky na dobu, kdy s nostalgií v hlase lidé vzpomínají na „zlaté časy před sametem“. Pokud se debata nezvrhne v politiku, zaregistruji srovnání cen životních nákladů se situací dneška. Benzín stál tolik, cigára taky málo. Kvalitní chleba, superjogurty, česká zelenina, bydlení – všechno za hubičku. Opravdu tehdejší ekonomika byla k lidem tak štědrá a ponechávala prostor ke všeobecnému veselí?
Tímto článkem připomínám existenci internetových stránek zakomunistu.cz, zabývajících se srovnáním dnešních cen a příjmů s těmi socialistickými. Jde o zajímavý a náročný projekt, který doplňuje ucelenou představu o tehdejších podmínkách pro život. Sice v přehledu chybí mnoho údajů a cen, například náhrady za léky, kompletní náklady na bydlení, poplatky ve zdravotnictví, dále výdaje, které samozřejmě dříve neexistovaly a mnoho dalších položek. Poštovní služby, kultura, správní úkony, nové daňové sazby, atd. Přesto lze říci, že jistou hodnotu pro laickou veřejnost taková statistika nese.
Najdeme však i nedostatky
Současná mzda 21000 je skutečně jen údaj z ministerstva. Spousty pracujících na takovou mzdu nedosáhne. Lépe by odpovídal pro tyto účely údaj o nejčastěji vyplácené částce za práci. Na onom webu také chybí údaj o minimální mzdě a především údaje o počtu nezaměstnaných, zadlužených, chudých, odkázaných na sociální dávky, i počtu osob, jimž je vyplácen důchod a v jaké výši. Naprosto je na těchto stránkách ignorována výše státního dluhu! Naprosto chybí výpočet kupní síly obyvatelstva.
…Navíc cenové hladiny zapsané v tabulkách na uvedených stránkách neodpovídají tehdejší realitě a to i s ohledem na použité období. Zašátral jsem tedy v archivech, poptal se lidí a zjistil si pár věcí navíc ohledně životních nákladů jednotlivců a rodin v letech, kdy ještě existovalo Československo a kdy se lidé vzájemně oslovovali “soudruhu”. Následující údaje osvěží paměť nejen dříve narozeným, kteří ať už kriticky, nebo se slzou v oku vzpomínají na život za oponou. V každém případě také přispějí do sféry vědomostí těm, kteří tu dobu nezažili. Je dobré si jistá čísla připomenout. Čistě a bez posměšků, ironie a nevhodných póz.
Jak se lidem vlastně žilo v závěru éry socialismu? Rozebírat roky poválečné v tuto chvíli nebudu. Období vzdoru, těžkostí a obnovy země si lze jen těžko představit. Počátky vlády KSČ od roku 48 známe. Následující léta (1969-89) lze již považovat za ustálenou dobu „prosperity a životních jistot“ občanů Československé socialistické republiky. Když sečteme příjmy a náklady na život, pomineme mezinárodní ekonomické tlaky, pak je s podivem, že to vše padlo. Na druhou stranu není divu, že lidé chtějí své jistoty zpět! Jak s oblibou říkají starší lidé znalí věci a života: “Dobře už bylo a už nikdy nebude…” – Prohlédněte si malý přehled v sondě do minulosti.
Plat
V 80.letech byli muži byli placeni v průměru částkou kolem 3000 Kčs. V odvětvích těžkého průmyslu a hornictví se mzdy šplhaly až k dvojnásobku této sazby. Ženy průměrně vydělávaly cca 1800 Kčs. Ono heslo „česká ženo – voláme tě!“ bylo také vzhledem k rozdílům v hodnocení práce poněkud zavádějící a diskriminační. Obecně nebylo neobvyklé, když si studovaný člověk s diplomem přišel na mnohem menší peníze, než lidé v hutích či havířině, kde si lidé vydřeli v té době i 6 tisíc. Například lékař léčil dělníka, který bral o dost větší mzdu. Vzniká otázka – dovolil si soudce s platem 4000 korun objektivně rozhodnout o osudu „Hrdiny socialistické práce“ jehož odměna byla mnohem vyšší? Ale zanechme dohadů a pojďme na výdaje…
Náklady
- Bydlení: 3+1 80m2 – nájem 400,-Kčs. Plyn, elektrika v inkasu 120,-Kčs měsíčně.
- Doprava: Vlak – 100km – 12,- Kčs. Autobus – 100km – 16,- Kčs. Městská hromadná doprava 1,-Kčs
- Potraviny: Sirup 1l 5,-Kčs. Mléko 2,-Kčs. Chléb 1kg 2,-Kčs. Rohlík 0,30,-Kčs. Kuře chlazené 1kg 30,-Kčs. Hovězí žebro 1kg 19,-Kčs. Hovězí zadní 1kg 29,-Kčs. Brambory 2kg 1,20,-Kčs. Cukr 1kg 7,-Kčs. Pomeranče 1kg 14,-Kčs. Banány 1kg 17,-Kčs. Bompari 3,-Kčs. Čokoláda 8,-Kčs…
- Drogerie: Prací prášek 750g 9,-Kčs. Mýdlo 4,50,-Kčs. Jar 4,-Kčs
- Oděvy a obuv: Boty kožené 500,-Kčs. Boty z Barexu 200,-Kčs. Tenisky plátěné 50,-Kčs. Košile polyester 120,-Kčs. Kalhoty tesilové 150,-Kčs. Zimní bunda 400,-Kčs. Oblek 700,-Kčs
- Nábytek: Nábytková stěna 12000,-Kčs. Sedací souprava 9000,-Kčs
- Elektro: Pračka Romo Kombi 4000,-Kčs. Automatická pračka 8000,-Kčs. Televizní přijímač 6000,-Kčs
- Automobily: Škoda 120 50000,-Kčs. Moskvič 52000,-Kčs. Lada 60000,-Kčs. Škoda Favorit 84000,-Kčs
- Služby: Oběd pro dítě ve škole stál 3,60,-Kčs. Sestřih u holiče 10,-Kčs.
Snadno lze spočítat, jak se lidem žilo. Sic například automobily ve své době byly skutečně drahé. Ale faktem je, že například elektro, nábytek a vůbec spotřební zboží dosahovalo opravdu vysoké kvality na tehdejší technickou úroveň! Mnohé stroje vyrobené právě v 70-80. letech fungují dodnes. Nábytkové sestavy a kusy dožívají v pořádku také dnešních dnů. Tehdy lidé platili za kvalitu materiálů a zpracování. Vše dle hesla: Nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci. Navíc peníze zůstávaly povětšinou v republice. Koupí pračky člověk tehdy podpořil nejen výrobní podnik, ale i kupní sílu, která se projevila zpětně v ekonomice státu. Když to srovnáme s životností dnešních výrobků -kde jsou normy ČSN?
Celý tento krátký postřeh bych rád zpestřil ještě jednou významnou připomínkou. Nejen že bylo školství, zdravotnictví a další služby státu pro občany zdarma (resp. placeny kolektivně z daní všech). Ve spolupráci s ROH stát také dbal na zotavenou a odpočinek zaměstnanců státních podniků. Bylo také více zájmových aktivit pro děti a to nejen v Pionýru. Pro mladé tehdejší vláda dělala skutečně maximum. V letech vlády KSČ existovaly tzv. Novomanželské půjčky s ročním odkladem splátek a Nenávratné půjčky na bydlení. Kdo nechtěl půjčku, mohl jít pracovat do podniků, které byty svým zaměstnancům přidělovali zdarma jen oproti smlouvě o trvání pracovní činnosti.
Jaká byla realita v oblasti úvěrů?
- Novomanželská půjčka: Obnos 30.000,-Kčs. Splátka 300,-Kčs/měsíčně. Úrok 0,2%. Za 1.narozené dítě odepsáno 2000,-Kčs, 2.dítě v rodině – odepsáno 4000,-Kčs.
- Nenávratná půjčka: Na stavbu rodinného domu svépomocí 100.000,-Kčs. Pokud měl občan do dvou let postaveno, stát skutečně nepožadoval vrácení této půjčky! Navíc poskytla Spořitelna dalších 50000,-Kčs na vybavení domu a nábytek.
A na závěr
Zvláštní to čas. Ano, právě v době, kdy byl prezidentem republiky Gustáv Husák, měli se lidé skutečně dobře. „Baby Boom“ 70tých let je toho jasným důkazem. Kdo tvrdí opak, snad i záměrně mlží, nebo mu vyhovuje blahobyt jednotlivce postavený na základech poroby celku.
Nakonec se odbourávaly i nedostatky v podobě chyb v zásobování a výrobě. Přímo úměrně se zkracovaly pověstné fronty a s rostoucí kupní silou stále více lidí prahlo po zboží z Tuzexu. Byly to pro pracující lid časy všedních dnů v šedi ulic. Lidé si neuvědomovali tehdy, jak barevný svět to byl oproti současné bezútěšné situaci stovek tisíc lidí v ČR i na Slovensku. Víte, komunisté udělali v minulém století mnoho chyb. Samozřejmě. Jednu však tu největší – uzavřeli sektor. Měli otevřít hranice a ukázat lidem to, co jsme si nakonec nechali zavléknout i sem. Korupci, bezdomovectví, nezaměstnanost a vykořisťování člověka člověkem. Jak v pracovněprávních vztazích, tak i samotnou naší vládou! Vládou, která důvěřuje jen sama sobě díky sněmovně, v níž zasedají lidé i z nikým nevolených stran.
Demokracie je vládou lidu – jinak nemá smysl.
Historie není jednoduchý obor. Ústav pro studium totalitních režimů nevznikl zbytečně. Někteří jedinci by však měli myslet také na to, že svět není jen modrý či rudý. Ano – každá mince má dvě strany, ale když se řekne “A”, mělo by se říci i “B”. Například pozitiva tehdejšího hospodářství by neměla být tolik zatracována i když v závěru rozdíl vyspělosti mezi východem a západem byl opravdu markantní v neprospěch socialismu. Toť můj názor. Faktem však i nadále zůstává, že období první formy socialismu v našich dějinách vypovídá o tom, jak se politika dělat nemá, jak nelze národ obelhávat věčně ani s Leninem v zádech.
Svět se mění a my s ním. Názory se také postupem času profilují k nepoznání pod vlivem získaných zkušeností, vědomostí a stavů vlastní mysli. Zkrátka, pokud někdo řekne „zlatí komunisti“, vzpomenu si nejen na plně zaměstnanou občanskou společnost a krásné dětství s mávátky, bílé holubice a skvělou dovolenou v Tatrách, ale také na zaostalé technologie, zničený ekosystém, lágry plné krve, nesvobodu. A kdo mě zná, ví, že svázat bych se nenechal. Jenomže ta mince má i třetí stranu. Socialismus minulého století nebyl komunismem a myslím si, že by se takový ekonomický systém dal pojmout demokraticky.
Radovan Bazger, 27.6.2014