Jaká je odpovídající cena za svobodu? Ještě k tomu relativní svobodu? Co si asi tak řekne člověk po vytvoření obrazu dějin? Jde vše správným směrem a jde o přirozený vývoj? Možná. Snad. Revoluční změny provázejí lidstvo od nepaměti. V podstatě od pravěku. Dají se pozorovat i u primátů a dalších živočišných druhů žijících v nějakém společenství a hierarchii. Revoltu a většinu zvratů provází násilí. Donucovací prostředky k poslušnosti a na straně druhé prostředky a zbraně sloužící ke změně v poměru sil. V roce 1989 na Národní třídě stály proti sobě květiny rostoucí v prostředí plánované revoluce proti obuškům státní moci, která své plány již shodila ze stolu pro nefunkčnost a stagnaci. Pokud někdy přijde ještě čas absolutní rovnosti, civilizace bude mít další základní kameny.
Právě v těchto dnech, kdy si připomínáme pád totalitního režimu roste vliv a aktivita jiné moci, Moci, která se nebojí krve nevinných. Procházíme další zkouškou. Evropa je ve válce s radikální náboženskou skupinou. Teď víc než kdy jindy je důležitá jednota napříč politickým spektrem i celým světadílem. Přijde období, kdy veškeré rozdíly v chápání držení výrobních prostředků budou bezpředmětné a jediným faktorem pro přežití zůstane přístup nás všech k planetě a všem dětem přesně v tomto pořadí. V komunistickém manifestu existuje stať, která je po záměně několika slov stále použitelná: „Evropou obchází strašidlo – strašidlo terorismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy – papež i premiéři, kancléř i královna, Francouzi i němečtí policajti…“
Zní to až neuvěřitelně, ale jak to souvisí se 17. listopadem 1989? Především z pohledu možných událostí, které jsou stále před námi. Lidé, buďte pozorní. Syndrom ovce, která jde s davem, se projevuje a je viditelný ve všech oblastech života. Jsme otroky peněz a to je ta nejhorší totalita. Kdy dojde k revoluci i v tomto směru? Osobně si myslím, že musí dojít k Evoluci. Jen ta nás posune vpřed. Někdo však musí poukázat na tato fakta. Ukázat jednotlivcům, rodinám, národům i sjednoceným a globalizovaným celkům, že dokud bude vše přepočítáváno na hodnotu měny a dokud bude člověk pouhým nástrojem moci vlivných finančních ústavů a korporací, do té doby se nezmění nic a dál se budeme zmítat v kolapsech dějinných epoch. Východiskem může být tlak veřejnosti na vedoucí představitele všech institucí.
Především je nutné probudit zájem veřejnosti o odhalení pravdy! Den boje studentů za svobodu a demokracii je státním svátkem České republiky a statním svátkem Slovenské republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Slaví se jako připomenutí nacistických represí na českých studentech v roce 1939 stejně jako rozehnání studentské demonstrace v Praze a Bratislavě v roce 1989. Každodenní shon právě ustává a občané dnes již samostatných zemí alespoň myšlenkou vzpomenou na významné události minulého století. Pro mladé lidi jde už jen o historický fragment, přesto je vhodné spojit obraz minulosti s tím, co nás čeká, ohrožuje a jen stěží mine. Možná najdeme lék a návod na řešení věcí příštích v plamenech svíček tajících na Národní třídě. Dříve, než na učebnice dějepisu sedne prach.
Radovan Bazger, 17.11.2015