V pořádku!

Prostředí nás formuje. V jistém smyslu ovládá. Společnost soudí. Podléháme vlivům všech událostí, které dokážeme vnímat. Jsme vystaveni náporu negativních proudů. Jsme stále častěji postaveni před rozhodnutí vybrat si tu či onu pravdu v obavách, že usvědčíme ze lži sebe sama.

Chtěl bych si zase jednou říct, že svět je opět v pořádku. Dočkám se? Dočkáme se všichni? Vždyť dnes je to samý skandál, samá nezřízená aktivita, násilí, stres, nepředpokládané záležitosti narušují životy lidí. Všude jen konspirace, dezinformace, transformace a vše dohromady tvoří chaos. Ten ostatně generují samotní politici, protože jeden hot a druhý čehý, a co pár roků zase změna. Není dlouhodobá koncepce, plán, vše je šité horkou jehlou. V zákonech, vyhláškách a dalších normativech se už vlastně nikdo nevyzná a kdo je studuje, tak nakonec zjistí, jak si mnohá nařízení protiřečí, nebo je lze vyložit tolika způsoby. Většinou jak se to komu hodí, nebo spíše jak se to komu zaplatí! Občan v současné době může akorát držet ústa a krok. Jakékoliv šlápnutí vedle rovná se nárazu do zdi. Do toho další hrozby. Lidé mají už strach něco říct, napsat, projevit názor. Kolem jen práskači, v síti roboti, a ke všemu ještě nešťastné zprávy o válce. Téměř na každé stránce jen klam a šíření negativní energie. Vím – svět nebyl nikdy v pořádku, ale přes veškeré závazky a dráty plné ostnů dospěli jsme k bodu podivna.

Co zbylo z dobra? Je ještě něco kladného mezi námi? Dokážeme přijímat pozitivní zprávy, aniž bychom vyhledávali ty ostatní, ty špatné? Já doufám. V zájmu existence lidské podstaty. Věřím. Náboženství drtivých senzací musí zaniknout. Vždyť žádný jedinec nemůže dlouhodobě a ve zdraví unést tu tíhu přítomné reality. Snad bychom vážně měli aktivně hledat jen podněty odlehčené, rozjařené, odvážně úsměvné, andělsky bodré, básnivé, čisté, dobrotivé, zkrátka pozitivní! Čím více lidí bude myslet na věci dobré, pak je velká šance, že i svět, celý ten širý svět stane se lepším místem pro život. Bude vážně v pořádku. Tak krásný den jednou nastane – přijde. Vymodlený, očekáván. Záleží na každém z nás, kdy to bude. Musíme se přestat bát. Je nutné otevřít oči. Václav Havel říkal, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Ten člověk byl snílek, domnívám se. Přesto je v tom snu tolik krásy. Stačí zapudit lež. Víc není třeba, vždyť lásku máme v sobě. Spojení těchto úkazů nám na dlouho vrátí klid. Odhalí vše, osvobodí nás. Pojďme zas otevřít dveře do Ráje. Zní to jako utopie, nebo pohádka?

No a co? Klidně ať to rezonuje celým tím bláznivým lidským společenstvím. Nic totiž nebude v pohodě, dokud se budeme chovat jak rozmazlené děti. Hádáme se pro nesmysly. Chceme vždy tu hezčí, lepší a barevnější bábovičku. Bezohledně a sobecky kráčíme světem a škodolibé úsměvy věnujeme bezbranným. Přitom opravdový a upřímný smích je to nejkrásnější na Zemi. Veselí dětí je úplně Top! Není přece těžké toho dosáhnout. Stačí jen chtít a změnit přístup. Ztratíme-li zájem o to špatné a ponuré, násilnické a mučivé, pak smysl všeho zla zanikne ve zrodu další epochy. Na starém a prohnilém podloží nemůže vzniknout nic dobrého. Proto by lidská civilizace měla vyrůst úplně znova. Na nových základech a jinak. Budeme-li chtít a pokud jsme schopni opustit pochybné pohodlí. Naše vlastní vědomí může akcelerovat. Pomohou pozitivní informace, myšlenky a činy. Náš život je dlouhý, ne však natolik, abychom jej promarnili neustálým zoufalstvím. Mysleme prakticky, zároveň odvážně. Požadujme jen to nezkažené. Pro všechny prospěšné, mírumilovné. Prostě pozitivní …

Až se nové generace přestanou vysmívat moudrosti stáří. Jakmile bohatství nebude známkou úspěchu a velikosti. Pokud média nebudou šířit strach, obavy a vzbuzovat stres. Když zbraně porazí jejich vlastní absurdita a touha po moci postrádá smysl, teprve pak bude svět skutečně v pořádku!

Radovan Bazger, 15.2.2023

Sdílení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..