Rubriky
Blog Politika

Nechci válku

Ukrajina je velká země. Žijí tam lidé velikých srdcí, kteří dokáží hluboce milovat i nenávidět. Pracovat i bojovat. Historie toho národa je protkána úsměvy i krví. Ta rudá tekutina barví půdu na Ukrajině znovu. Žalostně a zbytečně. Jen z vůle politické moci, která si své domněnky vkládá do minulostí pokřivené mantry a realizuje vojenskou silou svých armád.

Kam až je schopna zajít lidská touha ovládat? Jen pachuť neznáma se Moskvou rozprostírá a smrt tak číhá nad zmrzlými pláněmi Dněpru. Trpí všichni v těch končinách. Je válka. Dlouhá a nemilosrdná. Plná zloby, nepochopení, urputné snahy rozprášit pozice nepřátel. Krutě ničí poslední zbytky sil bezbranných, dětí i starců. Jak dlouho ještě bude Ukrajina v ohni?

Ruská vojenská akce na Ukrajině se stala tématem číslo jedna a bohužel tomu tak bude i v roce 2023. Je zřejmé, že se prezident Putin svých plánů nevzdá a i přes veškerou podporu, kterou západ Ukrajině poskytuje, ruský vliv nabývá na síle. Stejně jako ve druhé světové válce se Rusko učí bojovat, mění strategii a vítězí vskutku očividně na několika frontách.

Válečné pole je jen částí operace. Další sektory jsou ve sféře politické a ekonomické. Moskva má odběratele surovin. Kreml nadále udržuje dohody s partnery po celém světě. Vzkvétá černý trh a obecně vzato veškeré sankce nepomáhají ruskou ekonomiku udolat a zničit. Houževnatý režim si drží pozice v mnoha oblastech. Jak je to možné – netuším

Rusko nelze porazit na jeho území. Ukrajina však není součástí ruské federace a těžko se tak někdy stane. Tamní obyvatelstvo z hloubi duše nenávidí vše ruské a nikdo se tomu nemůže divit. Doufám, že se uskuteční nějaký zázrak a věřím, snad přijde brzy. Spojencům Ukrajiny totiž dochází, nikoliv odhodlání, ale trpělivost. Co může nastat?

Celý konflikt může velice rychle přerůst v souboj nejmocnějších sil a to si nikdo nepřeje. Stejně tak si dlouhodobé podporování Ukrajiny neumí představit daňový poplatníci, kteří mají vliv na politickou scénu v Evropě i USA. Jaká jsou tedy východiska? Vítězství Ruska, nebo naopak jeho porážku? Ani jedno si v tuto chvíli vůbec neumím představit.

Prvotním důvodem zahájení speciální operace bylo údajné potlačování národnostních menšin na Ukrajině. Myslím si, že v tom bylo a je mnohem víc. Například geopolitický vliv a také snaha Ruska více upevnit své pozice dá se říci globálně. Celé je to jen krvavá hra těch nejmocnějších a i kdybych Rusko nadevše miloval, rozpoutání války odpustit neumím.

Mám i několik kamarádů a přátel, kteří ani teď na Rusko nedají dopustit. Jakkoliv se snažím pochopit jejich postoje, jsem si jist, že Ukrajina nenapadla žádnou zemi na světě. Nezabíjí lidi na území jiného státu. Neposílá vojáky, rakety, drony, děla a tanky za hranice své země za účelem podmanění si čehokoliv. Ukrajina není agresor. Stala se obětí moci zla.

Přeju si konec konfliktu. Konec války, která postrádá smysl. Chci ukončení zbytečných bojů a určitě nejsem sám. Přál by si to jistě celý svět a věřím, že i miliony samotných Rusů! Možná, že oni sami jsou jedinou silou na světě, která to šílenství dokáže zastavit. Vždyť umírá tolik nevinných. Úplně zbytečně! Nechci válku. Mám však obavy, že bude ještě hůř …

Problémy jsou totiž o dost hlubší a nebylo by od věci vrátit se v úvahách na začátek. K prvotním důvodům vzniku všech svárů a rozepří. Četl jsem názor, že s Ruskem se dá jednat jen když máte delší klacek. Já bych k tomu přece jen měl malou připomínku: Když tím klackem zaženete psa do kouta, bude kousat. Když mu ho budete házet, začne vrtět ocasem.

Nenávidím násilí a kritizuji tuto válku neb umírají nevinní. Považuji rozhodnutí o invazi za chybné, ale nejsem slepý. Mince má dvě strany a jiný úhel pohledu může odhalit nové skutečnosti. Kdo je bez viny? Za politické, ekonomické, i za strategické chyby ve vztahu k Rusku může celý svět. Celý svět se teď musí dívat na to, jak nikoliv pes, ale medvěd cení zuby!

Vše mohlo být jinak, kdyby vládla moudrost a ne jen touha po moci a prachy. Co teď? Prosím, aspoň příměří a mistrovství globální diplomacie. Dříve než bude pozdě. Pro nás, pro všechny …

Radovan Bazger, 11.1.2023

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *