Co to vlastně znamená, být normální? Chovat se jako většina? Možná. Je to nepřehledné. Jen si tak říkám, že většina lidí asi nechce války, smrt a násilí. Za normální tedy považuji humánní přístup, klid, slušnost, empatii, schopnost se domluvit, koexistovat a používat rozum. Jenomže svět momentálně vypadá, jakoby se všichni pomátli. Hlavně politici a vysocí činitelé, úředníci, specialisté. Kdo ví, ono se jeví tak prazvláštně všechno. Možná válčíme proto, že to tak příroda zařídila, abychom se vymlátili, když už právě ten rozum nemáme. Tedy někteří z nás. Tedy menšina. Bohužel většina na to doplácí. I cenou nejvyšší.
No vážně, copak je to normální, aby kvůli sporům nějakých hlavounů umírali lidé po tisících? Připadám si jak ve středověku, přitom se píše rok 2024. Nevím, kam zařadí naši epochu budoucí generace. Z mého pohledu jsme jako civilizace inteligenčně na úrovni tvora, který už dávno vyhynul. Vybavuje se mi Blboun nejapný. Krásné jméno, které vystihuje podstatu. Přitom ve skutečnosti nebyl ani tak blboun, jako spíše důvěřivý. Ke všemu vlastně nevyhynul, ale byl vybit námořníky kvůli masu. Pokud se něco nezmění, zmizíme stejně jako tento pták a to vlastními silami. Pro bohatství. O to je vše zajímavější.
Žijeme v systému, který není normální a zároveň je natolik chytře postavený, že dokáže ovládat i ty normálně smýšlející. Nebo se v něčem pletu? Je normální sloužit a existovat v nenormálním prostředí? Demokracie nám dává možnost volby. Většina tedy volí nenormální proud, který strhává úplně všechny do propasti. Není už čas na změnu? Já vím, plavat proti tomu proudu je značně obtížné a je k tomu třeba mnoho sil, odvahy a skutečnou svobodu. Nebo snad budeme čekat na někoho, kdo v pustinách důvtipu zasadí strom inteligence? Je někdo takový? Co? Vážení politici, jste normální? Aspoň někdo?
Nečekám odpověď. Vždyť je všechno jasné. Jeden novodobý Blboun nejapný vedle druhého. Sorry, že to píšu takhle nechutně, ale moudrý člověk nikam neposílá vojska, nepálí raketami, nesnaží se zlikvidovat jiné lidi kdekoliv na Zemi, nesnaží se získat jejich půdu, domy, zdroje, úspory a mysl. Člověk rozumný si přece nepodřeže pilou větev, na které sedí! Ani nechci pátrat po tom, kolik lidí všechny ty politické a militantní špatnosti podporuje. Kdo až fanaticky souhlasí s režimy, které hlásají do světa jen svoji vizi aneb Nelíbí se mi jak žiješ, musíš žít tak, jak chci já, protože je to tak lepší hlavně pro mě a protože mám větší svaly.
Je mi úplně jedno, kdo na které straně je, protože akce vyvolává reakci a skutečné důvody sporů se většinou prohlásí za lži a nebo úplně ignorují. Někdy je dokonce obránce nesprávně vnímán a interpretován jako agresor a původce zla. Ne, neptejte se kdo je kdo. Stejně by to vedlo k další rozepři. Myslím že mnohem důležitější je, aby ta válečná vřava konečně už navždy utichla. Abychom za blbouny skutečně nebyli my všichni. Aby naše děti mohly být na nás hrdé. Těch konfliktů a zbytečně prolité krve už je opravdu hodně. Nemocnice hledají její dárce a na polích válečných vsakuje do země. To fakt normální není.
Když jsou volby, tak jsme také důvěřiví. Jako ten Blboun. Věříme a doufáme, že se něco změní. Tak ne. Nezmění. Dokud bude dostatečné množství nejapných, zůstane vše pěkně při starém. Těm nahoře totiž tento stav vyhovuje. Tento stav je zneužíván. Mocní rozhodují jménem voličů, ale když se ti samí voliči postaví proti, tak zvolení zástupci najednou neslyší. Žádný rozumný člověk nechce války a smrt. To jen prachy vládnou světu a neschopnost. Jestliže pozitivní změny nepřichází zhora, musí přijít zespodu. Sice zas bude delegován kdosi ve prospěch něčeho a někoho, ale snad někdo, kdo nerozsévá zlo.
Každým rokem tolik zmařených životů. Nechápu, že všechno jede dál, jakoby nic. Nikdo nenese odpovědnost. V palácích se plácaj po ramenou, sem tam se uskuteční nějaký summit, úsměvy září, podané ruce nikdo neodmítá. Na bojištích však bolest je tou hezčí částí dne. Možná by se měla politikům vzepřít celá armáda. Všechny armády světa. Jenomže prachy prostě voní všem. Doufám, že jednou snad nebudou v životě potřebné. To je samozřejmě utopie, ale až majetek a bonita ustoupí a ztratí smysl, pak snad zmizí i závist, závislost, nenávist a další důvody, proč vést války. Dokáže to někdo? Budeme chytřejší než Blboun nejapný?
Těžko říct, co se stane. Patrně by stačilo, kdybychom byli všichni normální. Bohužel ta definice normálnosti se mění vždy podle toho, kdo je zrovna u kormidla. Už tisíce let je to stejné. Kdy nastane ten evoluční skok? I malý krok by stačil. Prostě něco, co nás přiblíží ke stavu lidskosti. Ovšem za předpokladu, že se posunou jistá pragmata. Být lidský totiž podle současného dění na Zemi, znamená být spíše totálně nehumánní. Ne, nemám žádný recept na lepší život. Mám jen jednu malou poznámku. Dnes se preferuje individualita. To je myslím naprosto a zásadně špatně. Lidstvo je přece komunita, společenství.
Není vždy nutné dělat to, co většina, ale je nanejvýš potřebné pracovat pro většinu a pro přežití celku. To naše vládnoucí elita jaksi nechápe. A nejedná se jen o válečné, nebo politické aktivity. Stejné je to v oblasti ekologie, hospodářství a dalších činnostech lidí. V dobrém systému by totiž neměl nikdo trpět. Už vůbec ne ti, kteří pracují tvrdě a poctivě. Už vůbec ne děti, nebo nemocní. Mohl bych tu donekonečna rozvíjet stejnou myšlenku, ale podstata je jasná. Dokud budou vynakládány obecné prostředky na zbraně a zbytečné umírání, stále budu považovat politicky vlivné osoby za neschopné a mírně řečeno nenormální.
Kdo po tobě kamenem, ty do něj chlebem? Kdepak, řídit se požadavkem Krista je nemoderní. Otázkou ovšem je, zda byl Ježíš správně pochopen. On tak nabádal spíše k tomu, abychom si z nepřítele udělali přítele. Vyzývá také k jisté sebereflexi a otázkám, co se dalo udělat lépe, aby nedošlo ke vzniku nepřátelství. Já nejsem v pravém slova smyslu věřící. Hledám jen odpovědi. Zvláštní je, že k biblickým textům mě to vždy nějakým způsobem přivede. Politika je krátkozraká. Z historie si ponaučení nebere. Vždyť také nerozumím všemu. Lehce se smířím s tím, že jsem prachobyčejně normální a zároveň i tak trochu nejapný …
Radovan Bazger, 6.11.2024