Globální reformy

Ekonomická krize drtí občany České republiky. Naše výdělky i úspory likviduje inflace a vládní opatření nejsou dostatečně účinná, nebo situaci ještě zhoršují. V tuto chvíli, ale i výhledově.

Národ si umí utáhnout opasky, ale to, co vymýšlí, navrhuje a zavádí naše vláda je přímo děs. I v zahraničí si všímají toho, jak nás ekonomika táhne ke dnu a aktivity kabinetu premiéra Fialy nepřináší efektivní řešení ve prospěch zlomu. Čas letí a miliardy z rozpočtu odplouvají neznámo kam. Okamžitě by se měly zastavit všechny projekty, které jen vyvádějí finance z republiky. Včetně těch vojenských. A úvahy o nákupu dalších zbraní a letounů jsou úplně mimo mísu. Kabinet premiéra Fialy je neschopný – jeho členové měli by odstoupit a to co nejrychleji.

Proč vláda neláká investory? Proč masivně nepodporuje vědu a školství? Z jakých důvodů nepozvedne domácí produkci a to nejen zemědělskou, nehledá zdroje a levné suroviny ve světě a také nová odbytiště a zajímavé trhy ve prospěch českého exportu? Proč nezastaví kompletní přeprodej energií a nepouští na burzy jen přebytek energie? Bylo by vhodné znárodnit ČEZ a restrukturalizovat Českou poštu. Vždyť zestátnění firem proběhlo i v zemích západní Evropy. Systém odměn managementu ve státních podnicích je rovněž poněkud nesmyslný.

Oživit potřebuje i vnitřní trh. Země strádá a vše stagnuje. Žádný rozvoj se nekoná a veškerý ten pracovně obchodní život poněkud vadne. Stát by měl zareagovat a vše takzvaně „nakopnout“. Napumpovat finance do vnitřní ekonomiky nemůže vůbec ničemu uškodit. Vláda ať investuje především do výstavby státních bytů, škol, dálnic a měla by nejenom dát práci občanům, ale i zajistit bydlení lidí tak, aby si nemuseli půjčovat v bankách a nebo hradit předražené nájmy. Ano – vznikla by konkurence stávajícím systémům, ale rozhodně by to bylo ku prospěchu většiny.

Pokud by se zastavily šílené penězovody do zahraničí a privátní sféry v pozadí nadnárodních zájmů, čímž myslím i zbrojení a nesmyslná(!) ekologická tažení, věřím, že by na vše potřebné ve státním rozpočtu peníze zbyly. To nepíšu o českém zdravotním pojištění a dalších sektorech, kde mizí miliardy. Přitom na drahou léčbu a zdravotní pomůcky jsou lidé nuceni pořádat sbírky, ať už přímo, nebo prostřednictvím nadací. Na vše by stát prostředky měl mít vzhledem k tomu, že je zdaněno vše minimálně jednou, ale spíše tři a vícekrát. Kde jsou ty prachy?

Ministerstva a všechna pracoviště státní správy jsou zralá na kompletní audit a důkladné vymetení všech pavučin! Skutečně nejsme chudá země, jen máme velice špatné hospodáře. Národní ekonomická rada vlády je poněkud bezradná. Potřebujeme aktiv skutečných odhodlaných odborníků, kteří nebudou hledět na to, kdo do které partaje patří. V důležitých funkcích musí makat lidé, kteří se nebojí práce a zodpovědnosti. Všechno jde – jen chtít – takový projekt by měli lidé podpořit. Otázkou je, kdo je schopen něco nového a pozitivního v této zemi vytvořit?

A neplatí to jen pro Českou republiku. Celé světové společenství je třeba reformovat, humanizovat a vytvořit takovou soustavu, která zajistí lidem na planetě příznivé podmínky pro život dle podnebí a dalších specifikací jednotlivých oblastí. Je naprosto zásadní, aby vzniklo globální společenství, které je schopno zabezpečit, generovat a aplikovat takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit zdraví a důstojný život všem lidem Země – za jejich práci, všeobecný prospěch, preferenci svobody a klidu! Přesně dle Deklarace lidských práv Organizace spojených národů.

Dovolím si citovat z článku 25 tohoto dokumentu: „Každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu jeho i jeho rodiny, čítajíc v to potravu, šatstvo, bydlení, lékařskou péči a nezbytné sociální služby.“ Moc hezká slova. Nemám však pocit, že by se tato deklarace aplikovala do důsledků přesto, že se k plnění podstaty zavázala většina členů OSN včetně České republiky. Stále je ve světě chudoba, hlad, vysoká kriminalita, boj o základní životní potřeby a ani síla UNICEF není dostatečná. Pláč dětí stále trhá na kusy politické manévry celého lidstva.

V Liberci na Šaldově náměstí jsem nedávno zahlédl neonovou plastiku na průčelí jednom z domů. Nese nápis „Mír národům celého světa“ Dílo je patrně jediným dochovaným veřejně umístěným heslem z dob socialismu v tomto městě. Jejím autorem je výtvarník Karel Janoušek. Jsem rád, že se heslo dochovalo, zachránilo. Nikoliv proto, že jde o připomínku doby minulé, ale pro obsah těch slov. Toho sdělení a přání. Mám totiž pocit, že celý svět investuje do sporů, zbraní, bojů a válek víc, než do míru a projektů, které by mohly naše životy naprosto zásadně změnit!

Zní to možná jako vznešené klišé, ale pravda je už taková. Skryta ve snech a myšlenkách těch, kteří ji chrání.

Radovan Bazger, 8.2.2023

Sdílení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..