Dezoláti

Jak nenávidím to slovo! Nevím jak moc se kdo pohybujete v diskuzích na netu, ale takto nazývají takzvaní demokraté skupinu svých odpůrců. Původně se slovem „dezolát“ označoval člověk zanedbaný, bezdomovec, alkoholik, prostě týpek odpudivého vzhledu, zápachu a podobně. Dnes se tomu výrazu přisuzuje jiný význam. Za dezoláta považují lidé v sítích internetu jedince, který je frustrovaný a přiklání se k odlišným vysvětlením, ke konspiracím, takzvaným dezinformacím a snad i politickým extrémům. Ne vždy to však platí. Takové přívlastky se rozdávají na počkání.

V kurzu současných událostí přitom úplně stačí, když má někdo pochybnosti o tom, kdo poškodil plynovody v baltském moři, nebo pokud kdosi není přesvědčen o pozitivní perspektivě převratu na Ukrajině. Dezolátem je často nazýván i takový člověk, který preferuje mír před dalším pokračováním války s Ruskem, nebo vykládá historii jiným způsobem, než je v Evropě a USA obvyklé. Dokonce zastánci prezidenta Zemana jsou dehonestováni stejným stylem. Jakýkoliv odlišný postoj je v diskuzích náležitě potrestán nadávkami a nechutnými poznámkami na adresu nositele odlišných tendencí. Kdo třeba volil Babiše, stal se „dezolátem“ v očích některých podporovatelů jiného kandidáta.

Je to vážně odporné, takto nazývat lidi jen proto, že mají jiný názor. Nesvědčí to o vyspělosti a inteligenci kritiků. Už vůbec ne o jejich skutečné podpoře demokratických principů. Diskuze ve svobodné a zdravé společnosti je totiž především o dialogu, slušnosti, respektu a toleranci. Na to samozvaní obhájci hlavního informačního proudu poněkud zapomínají a sami kritiku jen velmi těžce snášejí. Jsou-li usvědčeni ze lži, stejně dál šíří své nenávistné ataky. Většinou výměny názorů končí tak, že lidé bez agrese odcházejí z platforem, které umožňují takové jednání.

Jde v podstatě o dosti smutnou záležitost, když se lidi k sobě chovají tak hulvátským způsobem. Ne nadarmo se říká, že za klávesnicí a virtuálním profilem je každý hrdina. Je to pro arogantní vševědy vlastně jednoduché poslat někoho na sever korejského poloostrova, do pustin tiché ruské tajgy, nebo oponenta rovnou nazvat dezolátem. Takový je prostě svět současné scény diskusních fór. Jakmile dojdou argumenty, nastupuje síla a hrubost. Nemáte za vzor Spojené státy a evropské struktury? Pak jste odepsaní prakticky předem. Poukazovat kupříkladu na chyby české asociální vlády, to už vůbec zavání skandálem. Hned budete označeni za „soudruha“ a mnozí se uklikají touhou porazit kohokoliv na světě množstvím mračounů.

Dezolát? Ano, nenávidím to slovo a fakt nemám rád ty, pro něž je tento slovní artefakt nástrojem pochybné moci. Jsem nemile překvapen tím, kolik jinak rozumných a vzdělaných lidí používá takový výraz ve svých komentářích. Vždyť nesouhlas se dá vyjádřit i jinak. Dokonce bez použití urážlivých termínů a invektiv. Možná že sám občas použiju nevhodné spojení a někoho se dotýkám ve svých textech příliš ostře řezanými slůvky, ale „dezolát“ je z mého pohledu opravdu příliš silné a nechutné kafe! V prostředí veřejných internetových projevů zcela jistě. Není od věci se trochu zamyslet.

Žádný člověk si nezaslouží potupu pro názor …

Radovan Bazger, 9.3.2023

Sdílení:

One Reply to “Dezoláti”

  1. Lidé potažmo celá společnost je rozežraná, zhýčkaná, roupama neví co dělat. Pálí je blahobyt, ničeho si neváží, vše berou jako samozřejmost, nic jim není dost dobré. Kultura se vytratila, slušné chování vymizelo. Zajímají se jen o povrchnosti a veří lžím, když nemají zájem si zjistit pravdu. Jejich pozornost neustále odvádí nejen brak v televizi ale i v ostatních sdělovacích prostředcích, dále závislost na mobilech, streamovacích platformách a počítačových hrách. Bulvár má obrovský okruh fanoušků. Důležité je přece sledovat s kým si vyrazil zápasník Vémola, jak bojuje v těhotenství Čauky Mňauky se svým přítelem a jak si užívá těhotná Agáta s mediálním miliardářem někde v exotických destinacích. To jsou pro dnešní společnost ty nejdůležitější hodnoty někoho stale sledovat, lajkovat, komentovat. Mnozí si tuto dobu velmi pochvalují, protože jim dovoluje tady a teď žít na vysoké noze na dluh. Co bude v budoucnu neřeší. Chtějí žít tady a teď a nemyslet co bude až… S takovou společností se nedá dělat vubec nic. Jen čekat až si nabije hubu. Litovat je nebudu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..