Dobročinnosti se meze nekladou a neměly by.
Sám občas pošlu peníze na dobrou věc, hlavně ve prospěch fondu Unicef. Vždy s pocitem, že je to málo. Dnes jsem ovšem otevřel stránky, kde jsou seznamy sbírek všemožného charakteru. Pomoc lidem v nouzi, po povodních, pomoc handicapovaným, a velice často i zdravotně či jinak postiženým dětem.
Rozumím tomu a chápu, že lidé potřebují peníze na terapie, zdravotní pomůcky, léky, drahé a neobvyklé operace. Potřebují finanční podporu i proto, že nemohou být v práci, když se starají o nemocné. Samozřejmě chápu i nutnost lepšího vybavení, které pojišťovny zkrátka nehradí. Vše je velice nákladné a ne vždy dostupné v ČR.
Co však nikdy nepochopím, je neochota společnosti jako celku, tedy neschopnost státu, se o tyto lidi postarat. Přijde mi přinejmenším podivné, když vláda utrácí peníze za munici a zbraně, nakupuje stíhačky za miliardy, dotuje nesmyslné projekty ve prospěch zabíjení lidí, ať už jsou důvody jakékoliv, a lidé dál trpí.
Napsal jsem, že mi to přijde podivné? Zvrácené! Šílené je to. Absolutně nelidské a cítím v tom jasný vzkaz politiků, který se dá přečíst pouze jediným způsobem. Asi je jim neštěstí občanů republiky lhostejné a upřednostňují zájmy mocných před nemocnými. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proč je systém takto hloupě nastaven.
Už dávno totiž mohl fungovat fond pomoci. A byl by pěkně plný, kdyby do něj přispívali všichni. Mohla existovat veřejná sbírka, kterou by stát podpořil například dvojnásobkem vybrané částky. Nebo balík peněz, zcela oddělený od rozpočtu, chráněný zákonem. Balík, který vzniká stejně jednoduše, jako dnešní konta ve prospěch zbrojení.
Žijeme v zemi, která se rozvíjí a rozhodně není chudou. Ať mi nikdo netvrdí, že se nenajde několik miliard pro občany v nelehké životní situaci. Nemyslím tím příživníky a ty, kteří zneužívají sociální systém. Myslím tím skutečné rváče, k nimž nebyl osud příznivě nakloněn a přišli o zdraví, střechu nad hlavou, o možnost žít jako ostatní.
Vážně by to chtělo zamyslet se nad tím, koho volíme, koho podporujeme, komu dáváme své hlasy a koho tlačíme do křesel reprezentace a zákonodárných sborů. Celkem beru obranu země. Uznávám vojenské aliance. Proto si dokážu představit sběr plastových víček na nákup radarů, houfnic, nadzvukových letounů.
Dobročinnosti se přece žádné meze nekladou …
Radovan Bazger, 17.10.2024
