Ministrem kultury prozatímní a dnes již bývalé Rusnokovy vlády byl pan Jiří Balvín.
Ve vyjádření k převzetí úřadu mimo jiné řekl, že by byl rád, kdyby se do resortu kultury podařilo získat více peněz a to především takové, jež jsou určeny na výplaty sociálních dávek. Neboť dle pana ministra, jsou tyto dávky příliš štědré.
Rád bych panu Balvínovi jednou řekl do očí, že být odkázán na sociální výpomoc státu není procházka růžovým sadem a ne všichni tento systém zneužívají. Dávky rozhodně štědré nejsou, pokud si má člověk udržet alespoň základní standard odpovídající životu ve střední Evropě.
Má-li člověk jíst, udržet si základní hygienické návyky a jezdit například na pracovní pohovory, platit si nějaký komunikační prostředek, dopravu, střechu nad hlavou a energie, pak velice často pomoc státu nestačí. O štědrosti bych rozhodně nehovořil.
Jako člen vlády se měl pan ministr především zasadit o to, aby se občané ČR do tíživých situací nedostávali a tak, jako dnes, dostat nemohli. Pan ministr měl a asi stále má evidentně dosti zkreslené informace o možnostech občanů.
Někdy by stálo za to vzít jednotlivé politiky ve funkci doslova za ruku a ukázat jim, jak žijí lidé bez práce, lidé nemocní, lidé v důchodovém věku, lidé na ulicích, lidé v zapadlých regionech státu, atd.
Už jsem několikrát připomínal jednu závažnou skutečnost: Vyspělost státu, společnosti a výše životní úrovně by se měla měřit dle skutečného stavu bytí ekonomicky nejslabšího článku společnosti.
Dokud přibývá lidí pod mosty, dokud i pracujícím mzda nestačí na pokrytí základních životních nákladů, dokud roste počet sebevražd z existenčních důvodů, dokud starci i děti budou plakat hlady, do té doby je pro mne financování kultury skutečně nezajímavé a druhořadé.
To je snad pochopitelné…
Radovan Bazger, 13.2.2014