Rubriky
Blog Politika

Svět se mění

aneb Třetí světová.

Svět stojí na prahu změn. Uvědomujeme si to? Četl jsem mnoho úvah na téma „ukrajinská krize“. Je až neuvěřitelné, kolik možných scénářů vyplavalo na povrch. Stále slyšíme o ruské agresi, opakování minulosti a podobnost s rokem 1968 v Československu. Mírotvorný západ vkládá naděje do sankční politiky a celkový dojem neinformovaného občana může být zcela odlišný od reality minulých týdnů, současnosti i událostí příštích…

Rekapitulace

Ukrajina zvolila zcela svobodně svou vládu a prezidenta. Ten odmítl ratifikovat smlouvu s EU o připojení země k Unii z ekonomických důvodů a pro naprostou nevýhodnost v oblasti exportu. Dále proto, že hospodářství Ukrajiny je v podstatě naprosto závislé na Rusku. Energeticky je na tom Ukrajina obdobně. Vzhledem k tomu začal narůstat vliv prozápadních politických organizací a dokonce velmi nacionalistických skupin. Hovoří se dokonce o fašizoidních silách působících v této zemi.

Takové organizace údajně vyvolaly protesty a demonstrace. Ukrajinská policie měla rozkazy bránit občany i své příslušníky všemi zákonnými prostředky. Na internetu kolují videa a články popisující útoky ozbrojených účastníků těchto protivládních protestů a dokonce jsme mohli zaznamenat zprávy o najatých střelcích, kteří měli vyprovokovat ostrou odvetu policie. Jiná média – ta oficiální – nás informovala ovšem jen o tom, že prezident Janukovyč dal rozkaz ke střelbě do proevropských demonstrantů.

Následná akce Ruska, která vyvrcholila vpádem jednotek na Ukrajinský Krym se dala očekávat. Většina obyvatel Krymu je ruské národnosti a prezident Putin předem varoval, že bude Rusy chránit i za cenu použití síly a to kdekoliv ve světě. Když toto prohlášení podrobíme hlubší analýze, tak se shoduje s výroky politiků USA, kteří vždy chtěli, snad v dobré víře, chránit lidská práva a především zájmy, životy i zdraví Američanů. Také kdekoliv na Zemi. Tentokrát Rusko hájí svůj národ. Z Ukrajiny totiž proudí informace o represích vůči rusky mluvící části populace.

Kde je pravda?

Ptejme se tedy, kde je pravda? Občané Krymu a města Sevastopolu pod dohledem ruské armády a mezinárodních pozorovatelů odhlasovali v referendu připojení oblastí k Ruské Federaci. Svobodně? Západní země označili celý akt za protiprávní a dokonce je nazýván anexí cizího území. Další podobnost s historickými událostmi. Putin je srovnáván s Hitlerem a odsuzován ve všech skutcích. V současné době také za vojenské útoky na ukrajinské armádní složky, jednotky a zařízení včetně objektů, lodí a infrastruktury na území poloostrova Krym.

Reakcí mezinárodního společenství a především USA je vytvoření sáhodlouhého seznamu osob, kterým je blokován majetek v bankách, dále sankce ovlivňující ekonomiku Ruska a rušení schůzek na vyšších úrovních včetně summitu G8. Evropská Unie a Spojené státy se patrně domnívají, že dopad těchto opatření zmírní napětí v regionu a přiměje Rusko ke stažení ze scény. Nějak to ovšem nevychází. Předpoklady se nenaplňují.

Blokace VISA a MasterCard na ruském území nově otevřela možnost vytvoření vlastní nové platební platformy v Rusku. Peníze na kontech vlivných v západních bankách nikomu příliš nechybí a nebo byly předem přesunuty. Manévry, pardon, společná cvičení USA v Polsku, Rumunsku a Maďarsku pouze zhoršují situaci a to natolik, že na ruské straně hranice s Ukrajinou, Litvou a Běloruskem jsou desetitisíce vojáků s praporem trikolory.

Neschopná aliance

Další aktivity současné „nelegitimní“ ukrajinské vlády, které směřují k urychlení vstupu země do NATO jen podporují celkovou eskalaci konfliktu. Tato samozvaná vláda dokonce prohlašuje, že Rusko chce zaútočit a obsadit Ukrajinu celou. Barack Obama a evropští vůdci varovali, že další postup na Ukrajinu by měl pro Moskvu vážné následky. Jenomže vojenský analytik z Centra pro strategická a mezinárodní studia Anthony Cordesman naznačil, že omezené pozemní síly v Evropě nejsou schopny se náhle a během několika dní zaměřit na Rusko.

NATO nemá na to! A to je oč tu běží. Navíc Ukrajina skutečně není členskou zemí. North Atlantic Treaty Organization je pakt zemí vzájemné obrany. Aliance tedy nemá páky na ochranu státu, který není členem. Patová situace? Možná, ale jisté varianty existují. Stačí, pokud jedna členská země – například USA – podpoří ukrajinskou armádu a už je ve válce NATO celé. A upozorňuji, že včetně České republiky, Slovenska a dalších!

Vzhledem k tomu, že prezident Putin není z těch, kteří by si nechali diktovat jak postupovat v celé věci, dá se očekávat, že problémy budou jen narůstat. Nebudu zde hodnotit ambice ruského vládce, ani oprávněnost přítomnosti a zásahu ruských ozbrojených sil na Krymu stejně, jako si nedovolím popírat právo aliance NATO k bombardování rozpadající se Jugoslávie v devadesátých letech. Současná situace je jiná.

Třetí světová

Teď stojí proti sobě velmoci. Ekonomické i vojenské síly, které jsou schopny svět změnit k nepoznání. Diskuze a články na internetu i v tištěné podobě se plní výrazy, které označují celý spor za počátek třetí světové války. Samozřejmě si nic takového nepřeji a byl bych opravdu rád, kdyby se všechny strany posadily k jednacímu stolu. Agresivita na Ukrajině a militantní prohlášení významných lidí z celého světa jsou však varovně zdviženým prstem.

Některé státy se ještě nevyhrabaly z následků předchozího světového konfliktu. Ještě nevymřela ani generace lidí, kteří pamatují zrůdnost válečné vřavy a pole jsou plná hrobů obětí imperiálních choutek fanatiků ovlivněných nacismem. Ruská krev byla také prolévána při osvobozování světa od hrůz fašismu. Je současné Rusko ochráncem, nebo zlotřile běsní v zoufalství vlastního obklíčení? Podíváme-li se na mapu Evropy a Asie se zaměřením na umístění amerických a spojeneckých základen, možná zjistíme skutečnou podstatu.

Jen polemizuji a přemýšlím „nahlas“. Faktem zůstává, že v Evropě se opět řinčí zbraněmi a provolávají dávno zapomenutá hesla. Jakoby nestačily rozohněné země jako Egypt, Sýrie, Libye, Afghánistán, Irák a další. Zvláštní je reportáž slovenského zdroje s názvem Slobodný vysielač v níž je mimo jiné uvedeno: „Štátna tajomníčka, Victoria Nuland, verejne priznala, že Washington minul 5 000 000 000 USD vytvorením agitačných a protestných skupín na Ukrajine. Ich úloha bola vtiahnuť Ukrajinu do EÚ a NATO.“

Přání

Komu má člověk věřit? Moskva sice neguje informace o přípravě útoku na Ukrajinu, přesto do hraničních oblastí nové vojáky vytrvale přesouvá. K tomu se začíná měnit i situace v Bělorusku, Moldávii a dalších státech této nestabilní oblasti. NATO je v pohotovosti a také určitě dochází k přesunům v zájmu efektivní reakce. Co bude dál? Můžeme vůbec jako prostí občané nějak ovlivnit události této doby? Pravděpodobně ne. Civilizace stojí na podivných prioritách (ne)mocných lidí. Proto nejen za sebe, ale věřím i za celé lidstvo a celý svět tímto sděluji přání nejvyššího významu:

„Doufám, že ta třetí nebude…“

Radovan Bazger, 27.3.2014

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *