V polích, v krajině sladce tiché stojí starý strom. Už hodně pamatuje. Vlídnost člověka, který jej zasadil. Lásku mládence, který do jeho kůry nožem srdce vryl. Tam chatrč stála opodál a cesta vedla kolem ní. Jen všechno časem zničil déšť. I vítr třísky rozfoukal. Co zbylo roznesli dravci do svých hnízd. Už veliký strom tam stojí dál a vzpomíná. Hodně roků nehnutě ukládá čirá svědectví do svého listí, které každým rokem opadá. Přestože zažil spousty krušných chvil, kořeny dál drží jeho majestát.
Cítil doteky plačících žen. Slyšel smích dětí. Bránil svou zemi společně s vojáky, kteří za obzor hnali hordy nepřátel. Pak přišli zas jiní. Chtěli jej porazit. On však místo nenávisti poskytl stín a ochranu. Ten starý strom. Jeho moudrost dosáhla vrcholu. Učí trávu kvést a ptáky zpívat ve svých korunách. Všem tvorům, kteří přijdou nabízí oporu i měkký mech na úpatí kmene. Strom si žije. O nic neprosí. Půda ho živí s vděčností. Vždyť jednou zetlí. Taky rozpadne se. Splatí dar přírodě, jak každý strom.
Větvoví šumí v ranním vánku. Vypráví příběh osudu. Až půjde kolem někdo vnímavý, už jiné stromy zahojí mu rány na duši. Snad právě lidé činorodí vrátí se v míru, se soucitem. S vědomím vlastní křehkosti. Na světě nic nebývá věčně. Mohli bychom změnit touhy našich smyslů? Ne, nejsme stromy. Bereme víc než můžeme dát a tvoříme prostředí přírodě cizí. Pokora stromů člověku chybí. Proto dnes v krajině tiché stojí starý muž. Už hodně pamatuje. Obrysy příkoří, nůž, i krásu toho stromu …
Radovan Bazger, 23.6.2023 (aktu.)
Přečtěte si:
Klima by mohlo zachránit sázení stromů, tvrdí švýcarská studie
https://zemedelec.cz/klima-by-mohlo-zachranit-sazeni-stromu-tvrdi-svycarska-studie
On však místo nenávisti poskytl stín a ochranu. Pane, ten článek mě dostal. Slzičky se objevily a to jsem statečná. Pěkné. Děkuji.