Jako lidé máme spousty morálních zásad a prezentujeme se coby inteligentní tvorové postaveni nade všemi organismy, ale zřejmá a navíc známá pravidla pro přežití naprosto ignorujeme. K tomu ještě vědomě. Jsme skuteční pokrytci a sebevrazi. Ničíme životní prostředí nejen sobě, ale i ostatním druhům říše živočichů a rostlin. Je mi opravdu líto, že úbytek živých tvorů narůstá takovým tempem a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít ke změně.
Téměř polovina živočišných druhů naší planety zažívá pokles populace. Vědci považují dnešní stav za šesté hromadné vymírání. Koncentrace CO² je nejvyšší za miliony let. Množství metanu a oxidu dusného za 800 000 let. Akumulace nefunguje z důvodu nadměrné likvidace zelené hmoty. Atmosféra je nepropustná a vytváří efekt skleníku. Vysoké teploty způsobují hromadné úhyny na souši i v oceánech. Je jen otázkou času, kdy přijde řada na člověka.
Pošetile hledíme na mlčící politické dno a hledáme nová vodítka spásy. Zázraky jsou v nedohlednu. Odklon od fosilních paliv je sice výkopem na bránu, ale góly v síti nikdo nečeká. To bychom nejdříve museli spolupracovat jako civilizace a v globální shodě. Takové tendence nevidím. Je tedy krásné, že se nám po cestách prohánějí elektromobily, ale to je tak procento celého problému. Vážně zde nebudu podrobně řešit zdroje pro výrobu baterií a elektřiny.
Myslím si, že největším problémem planety Země je obrovská lidská spotřeba prakticky všeho. Nejen v tak zvaně vyspělých krajinách. Spotřeba energie, materiálů a produktů narůstá i v zemích ekonomicky se rozvíjejících. Každý musí mít mobil, protože bankovní aplikace na prstech ruky nefungují. Každý druhý se musí vozit nejen do práce pro nefunkční hromadnou dopravu. Každý třetí nakupuje tuny zbytečností, jelikož sociální síla je trendem století.
Teď už naprosto vážně. Jakou uhlíkovou stopu zanechává rodina pracující na svém poli někde v Bolívii i se svými dvěma dieselovými traktory a dvaceti kravami? Větší než Američan, Rus, nebo Němec? Ani náhodou! Spotřeba hmot a energií v domácnostech, firmách a podnicích, zábavních a nákupních centrech, v dopravě včetně elektrifikovaných vozidel a úseků, spotřeba i během klidu a nočních režimů je zejména ve městech jednoduše enormní.
Buďto je nás na planetě už opravdu moc, a nebo jsme neskutečně rozmazlení a své děti učíme naprosto stejnému spotřebnímu stylu života. Života, který vede ke smrti nejen živočichů a rostlin, ale i nás samotných. Prakticky ničíme budoucnost sobě i svým potomkům, což se úplně vymyká všem snahám o pochopení takového jednání a zároveň principům schopnosti přežití civilizace a samotného Homo Sapiens jako druhu. Docela slušné schyzma!
Větrné elektrárny, fotovoltaika, mořské turbíny a jaderné technologie jsou pouhými střípky v pokrytí očekávaného objemu spotřeby lidstva. Ještě jsem nezmínil nároky zemědělství a výroby potravin obecně. Dále logistiku a veškerý pohyb surovin, polotovarů i hotových výrobků všeho druhu. V neposlední řadě jde samozřejmě o ekonomické parametry. Střídmost, skromnost a zapojení mozků. To je cesta z kruhu marných snah. Určitě se vyplatí.
Začít může každý u sebe, ale hlavní proud musí působit na těžkopádné politické spektrum, protože jednotlivci příliš nezmůžou. Chtělo by to velkou politickou a společenskou angažovanost. Projekt robustních změn. To by byl skutečný krok k udržitelnosti. Nechci působit jak zelený aktivista, ale i kdyby se nakonec zjistilo, že klimatické změny nezpůsobil člověk, můžeme je svým chováním dost výrazně ovlivnit a zachránit tak spousty životů.
Zmíněná spotřeba je velkou překážkou. Konzumní společností rozumíme stav, ve kterém je spotřeba materiálních statků považována za hlavní kulturní hodnotu a měřítko úspěchu. Svoboda konzumovat je na stejné úrovni, jako ostatní svobody! Tak to je doslova kámen úrazu. Chápete? Kapitalismus se takto opevnil a vše je nadřazeno spotřebě a zisku. Otázka zní: i zdraví a životům? Je lidské hospodářství nadřazeno existenci života na planetě Zemi?
Jsem také vtažen do spárů současných paradoxů. Jinak bych nemohl do Blogu psát. Pokud to bude mít smysl, rád budu nabíjet svůj notebook ze sluníčka. Ostatně – proč nezačít hned? Můžu si nějaký panel vyhledat. Snad jeho výroba, dovoz, obchodní záležitosti a životnost předčí tu nebezpečnou uhlíkovou stopu. Tak vlastně nevím. Není v tom právě ten pochybný úspěch konzumu? Je pokrok tou všeobjímající spásou? Možná, ale stihneme to?
Jen mě tak napadá – Jak se vlastně planeta vypořádala se sopečnou činností v pravěkých dobách? Nebylo to díky růstu biologické složky? Existují formace, které přímo milují popel a prach. Pak stačí už jen dostatek vláhy a všechno roste abnormálně. Samozřejmě jsou to mnohem složitější procesy, ale o to krásnější je tyto informace získávat. O to strašnější je sledovat, jak člověk každoročně likviduje tisíce kilometrů čtverečných zeleně po celém světě.
Po Zemi chodilo už kde co, ale tak hloupý tvor, jakým je člověk, je tu snad poprvé …
Radovan Bazger, 31.5.2023