Když potkám někoho z Ruska, člověka, který u nás žije, sám či s rodinou, krátce, nebo dlouhodobě pobývá, podniká, pracuje, případně je na rekreaci či léčebném pobytu, nemůžu se k němu chovat nepřátelsky. Není důvod. Jiná situace může nastat, pokud se kdokoliv z Rusů pokusí vyvolávat v naší zemi určitý nepokoj v souvislosti s válkou na Ukrajině a konfliktem s NATO. Ne, nepůjdu ho zlikvidovat, udat. Radši si s ním promluvím. Давай, поговорим об этом. Vždyť naše myšlení, osudy i kořeny minulosti jsou velice a trvale spjaté.
Dokonce ani vzdálenost není zas až tak veliká. Z Ostravy do Kaliningradu bych se autem dostal za necelých sedm hodin. Do městečka Zlynka v Brjanské oblasti za nějakých 14 hodin. Jen pro porovnání, na bulharské pláže je ta cesta mnohem delší. Jelikož věřím, že bych s Rusem našel společnou řeč ve smyslu porozumění, věřím také intuici a nebál bych se mezi nás posadit i hrdého přítele z Ukrajiny. Možná by se ošívali, možná by i křičeli, ale nakonec, s dopomocí finské vodky a maďarského guláše, došlo by na neutrální půdě ke smíru. Vážně by to šlo.
Sice by si vyčetli všechny možné události. Od prvních bojů slovanských kmenů, přes Kyjevskou Rus, Romanovce, bolševickou revoluci, Stalinovy kolchozy a hladomor, postup Varšavské smlouvy, zradu Gorbačovovu až po útlak Rusů na Donbasu, anexi Krymu, zaplacený převrat a válku včetně šílené řeže o město Bachmut. Pak nastalo by kruté ticho. Možná i pláč a pochopení celkové situace. Už je celkem zbytečné řešit, kdy a kdo všechno začal. Důležitější je, jak to celé dopadne. Spravedlnost nakonec zvítězí. Pravda se ukáže. Jen ta cena je vysoká! Kolik lidí za to zaplatí svým životem?
Už nikdo nechce umírat! Vždyť Ukrajina se naprosto jednoznačně stala obětí cizích zájmů. Bohužel je ta vysoká politická hra příliš krvavá. V tom se shodneme – zde není prostor pro diskuzi. Co na to Západ? Chybu vidím i v postavení Evropské unie. Je jednotná jen na papíře. Nemá vlastní armádu. Nemá jasně vymezenou rétoriku. Jako instituce nemá ani takovou podporu obyvatelstva, jaká by se dala očekávat. Je nesourodá, chatrná. Politicky zotročená. Bojácná. Teď se Brusel nejvíc bojí Moskvy. Ano, Putin přikázal útok na Ukrajinu. Rusko je v očích Západu agresorem. Proč však k tomu došlo?
Omlouvám se tedy, že nejsem jen slepým konzumentem nepravdivých informací a pravdivých dezinformací. Sám a svobodně si vybírám, čemu můžu věřit v tomto pokřiveném světě. I z toho důvodu si mnohé idealizuji. Jsem možná podobný snílek, jakým byl například Václav Havel. Jen mám jiné názory a cíle. Byl to však právě tento člověk, který si zpočátku přál transformovat alianci NATO. Škoda, že k tomu nedošlo. Jsem si jist, že Aliance plní své závazky dobře a chrání území svých členů. Jenomže zároveň je nástrojem veskrze politickým.
Podtrženo – sečteno: Posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti. Jsem nakonec opravdu rád, že je Česká republika součástí této organizace. Jen bychom měli trochu víc otevřít oči a přestat si zahrávat s otevřeným ohněm. Existence vojenského paktu je jistě v pořádku. Měl by si však zachovat onen obranný charakter a více brát v úvahu, že svět nejsou jen Spojené státy Americké. V opačném gardu se dá říci, že svět samozřejmě není jen Rusko. OSN by měla mimo jiné dbát na to, aby si každý stát vybral svou cestu svobodně sám. Bez nátlaku kterékoliv velmoci.
Rusko musí pochopit, že každý národ – a Ukrajinci národem jsou – má nárok a právo svobodně se rozhodnout, kam a vstříc čemu půjde. Bez ohledu na vnitřní problémy. Stejně tak i Spojené státy Americké měly by zaujmout jiný postoj v prosazování svých zásad a své politiky. Obecně vzato je svět zbytečně rozeklán na dvě, snad i tři, mocenská teritoria hrající na struny jakési nadlidskosti a požehnání netuším koho. Stejně, jako se prosazují lidská práva, měla by mít práva i každá národnostní skupina. V rámci unie, v rámci světa, i mimo všechny rámce.
„Válka skončila, .. jestli to chceš!“ – John Lennon
Radovan Bazger, 1.6.2023