Rubriky
Blog Zamyšlení

Sním o jiném světě

Mám sen o budoucnosti která nebude tak stresující jako současnost. Nechci žít ve světě neustálých svárů o budoucí vedení života a stálých sporů které vedou celá lidská pokolení kvůli režimu, majetku, vlivu. Proč to všechno vlastně? Ve světě působí tolik odborníků všech věd. Lidstvo má tolik zkušeností z minulosti. Celé generace hledají tu optimální cestu dnes již globálního úsilí o spravedlivý, všem vyhovující prostor pro život…

Proč se tedy nedomluvíme? Proč nehledáme společnou možnou cestu jednotně? K jednacím stolům není problém pozvat zástupce všech organizací, všech národů, všech politických či náboženských uskupení. Není problém k jednání pozvat vědce, sociology, politology, historiky, futurology i technologické specialisty a další. Proč se lidstvo nespojí prostřednictvím zástupců a nehledáme kompromisy?

Život člověka je v souvislosti s politickými změnami a potřebným nastartováním nové éry velmi krátký. Pokud by došlo ke shodě a vytvoření strategie přeměny společenství lidí tak stejně samotný proces bude trvat několik desítek let. Takové změny jsou ale potřebné.

Lidé už mají dost válek, neustálých tlaků a bojů o nerostné bohatství. Lidé už mají dost neustálých změn a vlivu té či oné supervelmoci. Lidé už nechtějí žít jako dravá zvěř, která si musí své místo na Zemi bezohledně uzmout. Přece je absurdní žít na úkor jiných. Tak jako vyspělé regiony řeší problémy moderní doby, stále existují státy v nichž je každodenní boj o vodu a potraviny běžnou realitou.

V globále však všichni chceme žít na jisté úrovni a pokud bychom se měli bavit o spravedlnosti, pak by to měla být úroveň přibližně stejná. Oč je hodnotnější práce správce sítě v Oregonu od práce hrnčíře v Nigérii nebo instalatéra v Chile? Všichni jsou pro společnost stejně potřební. Jistě mohou mít výhrady ti kteří se budou odvolávat na vzdělání jedince a jeho nutné zařazení do pracovního procesu v různých oblastech světa. Jde však i o možnosti, které skutečně všichni stejné nemají!

Nechci v tomto článku vše příliš konkretizovat. Jde mi prostě o to říci, že lidé na celém světě chtějí mít střechu nad hlavou a práci která je uživí. Toto jim současný stav světového hospodářství, obchodu, politiky a ambicí některých vládců či mocných zemí nedovolí a neumožňuje.

Neustále se upřednostňují vyspělé státy pro další vývoj a nikdo se nezamyslí nad tím že je potřebné zajistit rozvoj všech oblastí naší planety a to i za cenu poklesu nebo stagnace životní úrovně vyspělejší části světa. Tak by v podstatě měla fungovat EU. Silnější ekonomiky podpoří slabší, tak by měl být rozpracován plán společné cesty pro toto tisíciletí a zahrnout do něj všechny země světa bez výjimky.

Utopie, řekne si mnoho z vás. Proto jsem psal na začátku o jednání všech velkých mozků na vypracování studie budoucnosti a možnostech její aplikace do reálné politiky v aktuální situaci a rozpoložení jakési světové ekonomické nálady.

Pokud by se někomu zdálo že podporuji globalizaci, pak ano. Ta je nevyhnutelná. Ale pouze taková, která nebude činit mocné ještě mocnějšími a nemocné mrtvolami! Volám po nedestruktivní nápravě světové ekonomiky kde základním kamenem bude nastartování všech regionů světa a uvedení všech jednotek lidských do aktivního stavu. Stavu v němž nebude pohlíženo na pracovní síly jako zdroj bohatství plynoucího k jednotlivcům, ale jako prosperující aktiva využitelná všemi bez rozdílů.

Na závěr musím naznačit jistou vizi. Sen o budoucí cestě člověka. Tvora který by se již neměl chovat jako kolonizátor Země.

Ta cesta není lemovaná ropnými věžemi nebo supermoderními zbraňovými systémy. Cesta nevede čtvrtí jakékoliv nenávisti. Samotný směr té cesty naznačuje víra, vědní obory a technologie díky kterým nemusíme drancovat tuto planetu. Ale ať nazveme nový svět a jeho systém jakkoliv, měl by to být svět bez násilí, plný porozumění, spravedlivý svět v němž se lidé budou chtít smát, v němž budou mít čím dál více důvodů ke zpěvu a méně nočních můr o nejisté budoucnosti…

Zanechme již politikaření ať jsme na jakékoliv straně pomyslných barikád. Zanechme výpadů proti všemu jen proto aby náš vnitřní názor vyhrál a ješitnost byla spokojena. Už mě nebaví opakování chyb minulosti s minimální snahou se poučit. Život plyne, lidé se rodí, rostou a jednou budou dospělí. Budou chtít žít svůj život co nejdéle, ve zdraví a kvalitně! Především však šťastně a spokojeně. Takto dnes žije jen mizivá část civilizace. Mysleme, prosím, na to a pojďme konečně vytvořit něco velkého, opravdu převratného a hlavně slibně pozitivního. Co kdybychom se domluvili, že společně vrátíme člověka přírodě a přírodu planetě Zemi?

Nevolám po návratu do jeskyně či do korun stromů. Přeji si však, aby se konečně investovalo správným a efektivním způsobem a to ve všech oblastech života jedince, rodiny, národa, unie i celé civilizace.

Mám sen o světě budoucnosti v němž všechna auta jezdí na levnou a zelenou elektřinu, kde domy jsou vytápěny čistou energií a pitná voda není obsažena pouze v plastu. Sním o době, která nenutí lidi krást, zabíjet, válčit a umírat. Ta vize odkrývá možnosti každého člověka mít kde žít a klidně spát i radovat se z vlastních aktivit a práce. A to všude na Zemi. Samozřejmě mám sen – chci pro své děti a všechny lidi ideální podstatu. Svět bez hladovění, zbraní, stresu, chudoby a zla. Jsem snílek. Vím to, ale je škoda, že jde prozatím o nesplnitelné touhy, nemyslíte?

Radovan Bazger, 26.2.2014

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *