Na vlivných, velkých a navštěvovaných informačních serverech vyšly články, videa a fotografie popisující a zobrazující plná parkoviště před obchodními domy. Celkově tato mediální aktivita vyvolává dojem, že je naše země bohatá, lidé netrpí nouzí a celkový stav, kupní síla, výše životní úrovně i další parametry obdobných ekonomických ukazatelů jsou naprosto vytrženy ze spárů ekonomické krize. Jde o jasný signál vyslaný do zahraničí a zároveň ovlivňující veřejné mínění. Navíc dosti nebezpečně, neb neodráží skutečnou realitu!
Čekal jsem, že někde vyjde takovýto článek. Snímky, které mají navodit pocit, jak si v ČR všichni žijeme jako „prasata v žitě“… Máme tak soudit podle těchto záběrů? Předně je potřeba vědět, že se jedná o záběry nákupních center v předvánoční Praze. Za druhé – vzhledem k tomu, že lidé mají málo času, tak nákupy dárků a potravin nechávají na poslední chvíli. Dále si uvědomme, kdo nakupuje, za kolik a proč.
Nakupují za desetitisíce jen dobře placení zaměstnaní lidé a také podnikatelé. Také nižší třídy lidí, ale jen za několik stovek a to proto, že jsou Vánoce. Podívejte se někdy na letecké záběry ukazující, jak tato centra – parkoviště zejí prázdnotou během roku a to především od 20. dne v měsíci do 5. dne měsíce následujícího.
Nákup v těchto megacentrech je jasnou volbou také z dalších důvodů. Je tam nejlevněji a člověk nemusí ztrácet čas běháním a případně ježděním po celém městě. Argument, že je národ bohatý, protože je plné parkoviště u nákupních center dost zavání křivou propagandou a hlavně chybnou dedukcí skutečné situace v zemi. Co z toho, že nakupuje vyšší třída a střední třída, když nižší třída už teď přemýšlí z čeho bude žít do další výplaty a ti nejchudší dělají zoufalé činy?
Jen málokdo v těchto centrech nakupuje luxusní zboží. Samozřejmě, že jsou daleko chudší státy, kde je nedostatek vody a jídla a všeho a lidé nemají nic. Česká republika však k těmto částem světa nikdy nepatřila a socialistické Československo už vůbec ne. Co je však smutné a čím jsme se stali chudými je fakt, že v naší zemi byly vytvořeny společenské třídy a to od miliardářů, kteří jsou schopni si zaplatit americké poradce pro předvolební kampaň až po statisíce těch, kteří opravdu nemají na léky, nemají na kvalitní potraviny a nemají ani na nájem, na vzdělání a na zdravotní péči. Posledně jmenovaní opravdu výše zmíněná obchodní centra neokupují.
Jak už jsem napsal mnohokrát: Výše životní úrovně obyvatelstva by se neměla měřit podle nějakých průměrů a podle fotografií plných parkovišť u OC. Národ a stát je tak bohatý, jak majetný je ten nejchudší člověk. Podle tohoto měřítka jsme skutečně zaostalou a šíleně zadluženou zemí, která za pozlátkem narvaných regálů a načančaných magistrál skrývá skutečné problémy a smutnou realitu chudoby početné skupiny obyvatelstva. V ČR jsou desítky tisíc bezdomovců, více něž 600.000 lidí registrovaných na Úřadech práce, další desetitisíce nezaměstnaných, kteří ani registrováni nejsou, více než milion lidí čerpá různé sociální dávky a do obrovských finančních těžkostí se dostávají už i ti, kteří pracují za podprůměrné mzdy. Stále se však najdou takoví snílci, kteří v rámci jisté demagogie pějí chválu na režim, na který budou doplácet těžce ještě naši vnuci.
Nejde o kariéru politiků. V tomto státě musí existovat síla, která upozorní na nedostatky současného systému a hlavně na to, že mediální masáž podobného druhu, v níž je popisován pochybný blahobyt, je jen další velkou lží a klamáním národa! Když už některým lidem stačí kochat se pohledem na pochybnou kupní sílu a neuvědomují si, kam ty peníze jdou a kolik tam jednotlivec utratí, tak ať se alespoň ptají, jak „dobře“ v těchto nákupních centrech platí svůj personál. Od uklízeček, přes prodavačky až po nižší management. Jejich odpověď by vám možná vyrazila dech.
Ne nadarmo se říká, že není všechno zlato, co se třpytí. A za touto září je vidět jen pláč a zoufalství těch, kteří jsou rádi, že svým dětem koupí boty u vietnamského obchodníka a nebo v hypermarketu levné hračky z nekvalitního plastu, pokud tedy vůbec. A to nehovořím o seniorech, o lidech invalidních, a o lidech, kteří díky absolutní neschopnosti novodobých vlád přišli o všechno díky exekucím, nebo jiným způsobem z důvodu vadné legislativy.
Pějte ódy na životní úroveň či kupní sílu, která ve skutečnosti a v přepočtu na počet obyvatel jen těžko dožene dobu, kdy měl práci každý a kdy stát nemusel z rozpočtu vyplácet miliardy v podobě podpor v nezaměstnanosti. Zkrátka – plná parkoviště u nákupních center vůbec neodrážejí skutečný stav ekonomiky země a celkovou realitu doby. Když mají lidé příjem například 14.000 čistého a 9 tisíc zaplatí za bydlení a energie, tak jen těžko budou šetřit, nebo utrácet desetitisíce v obchodních domech. Ani o Vánocích.
Plná parkoviště a obchodní centra jsou jen pochybným pozlátkem doby a chudoby…
Radovan Bazger, 17.12.2013