Sice s úsměvem, přesto nechápavě sleduji centralizaci dopravy a poštovních služeb, která měla sebou přinést především úspory ve státním podniku Česká pošta. Nová a moderně vybavená depa dle managementu firmě snižují náklady a celkově napomáhají ke zkvalitnění doručovatelských služeb samozřejmě a především ve prospěch zákazníků. Bohužel to vidím poněkud jinak. Zcela jinak …
Zásilka, která se skládá z více balíků byla dopravena z depa v České Lípě na „nejmenovanou“ poštu jaksi neúplná. Jeden balík ze tří prostě chyběl. Pro zásilku si přišel klient a bylo mu paní za přepážkou vysvětleno, že se tedy dva balíky znovu odešlou do centrálního Depa, což je více než 30 km a po kompletaci všechny tři balíky opět převezou zpět do poštovní provozovny v dané obci. Údajně běžná praxe.
Jak je možné, že tento pán dostal oznámení o připravené zásilce na poště, když se nejednalo o kompletní zásilku? Děje se to často? Jak k tomu přijdou ti, kteří musí na poštu několik desítek kilometrů? Každý klient České pošty byl by určitě rád, kdyby si z lidí vedení podniku nedělalo legraci. Ale nejen ze zákazníků, ale i ze zaměstnanců, kterých je v rámci ČP méně a méně – nevyplatí se – Zato pendl balíků ano!
Ono nestačí, že to „pošťačky“ mají opravdu těžké. Tedy jak svou práci, tak i brašny. Roznášejí letáky, peníze, noviny, dopisy, pohlednice a kdoví co ještě. Pracovníci přepážky nevědí co dřív vzhledem k množství nabízených služeb a zboží. Ženské tahají balíky vysoké hmotnosti a nezřídka to odnášejí hlavně zdravotně. To vše za pár kaček, které jim milostivě státní podnik vyměřil, aby ušetřil a pokryl nelogickou logistiku.
Zajímalo by mě, jak velký plat mají členové managementu, kteří všechny ty ptákoviny vymýšlí. Chápu, že v době, kdy se objem zásilek snižuje vzhledem k rozšíření elektronických protokolů a internetu, je nutné vše inovovat a hledat další cesty pro úspěch. Navíc se dosti daří konkurenci. Přesto je nesmysl převážet dva balíky do depa aby se vrátily zpět s třetím a nevěřím, že je v systému jen tato chyba.
Stačí poslouchat lidi. Nejen na poště: „Jsou už strašně drazí“ – „Už ani nevím co mi ta paní říkala“ – „Zas nějakou kartu mi chtěli dát“ – „Na balík čekám už skoro měsíc“ – „Prý jestli nechci jakýsi úvěr“ – „Moji zásilku jednoduše ztratili“ – „Jen tři druhy známek na výběr“ – „Přivezli mi to úplně zmačkané“ – „Jen mi hodili do schránky oznámení a já byla přitom doma“ – …stále nějaká kritika. Kde je asi problém?
Všimli jste si někdy, jaký pošta užívá software? Je taková prehistorie vůbec bezpečná? Šetřit se musí a protože je vše o penězích, nedá mi, abych nezmínil ještě jednu věc. Za nějakých třináct tisíc čistého, které mají pracovnice pošty, by tu práci dělal málokdo. Stres, shon a migréna. Vedení podniku snad časem přijde na to, že rezervy nelze hledat na přepážkách, na ulici u schránek, nebo v peněženkách zákazníků.
Je obecně známo, že prostředky jsou především v sídle společnosti a kancelářích jednotlivých divizí. Umět je najít a využít je asi pro současné vedení příliš tvrdý ořech. Tak snad na to ten „poštovský panáček“ v brzké době nedojede. To už by k smíchu nebylo – vzhledem k počtu zaměstnanců této firmy. Byla by to škoda i z mnoha dalších důvodů. Pošta má na území republiky svou zvláštní a exkluzivní tradici.
Radovan Bazger, 8.12.2015