Nemocní mocní

Myslím si, že někteří vládci a mocní, kteří rozhodují o životě, o válkách, o zemřelých i nenarozených, jsou spíše nemocní. Světem se znovu šíří nepochopení a zbraně místo lidskosti a klidu. Války chtivým politikům bychom měli nahlas říci, že vše, co se dnes děje, je výsledkem jejich chybných historických i nedávných rozhodnutí, v nichž jsou vidět jen a pouze primitivní pohnutky. Tedy pochybná sláva a peníze.

Pro tyto hodnoty nikdo nechce umírat. Život je cennější než jakákoliv zbraň. Snad si to brzy uvědomí i hlavy velmocí, které svou sílu získaly jen díky prolité krvi. Krvi nevinných obětí, využitých a donucených vojáků, chřadnoucích starců, zubožených žen i plačících dětí. Kdo další chce mít na rukou tuto vzácnou tekutinu? Nikdo? Zvláštní. Vidím celou řadu vlivných, vážených a vzdělaných, přesto velmi nemocných.

Nové konflikty rozpalují planetu. Není to jen Súdán, Korea, Ukrajina, Írán, ale i Jemen, Myanmar, Niger, Kongo a další ohniska násilí, bojů, zbytečné nenávisti. Organizace spojených národů včetně Rady bezpečnosti je páteří fungování současné lidské civilizace. Škoda jen, že naprosto bez páteře. Bez vlivu. Bez zubů, které by se zakously do každého, kdo chce použít zbraň ve prospěch svůj a v neprospěch zachování života.

Už vůbec nejde o to, kde, kdo první a proč začal křičet, napadat, bodat, nebo střílet. Záleží jen na tom, jak veškeré to zlo co nejdříve ukončit. Jak navrátit zdraví do světové politiky a ekonomiky, do procesů vyjednávání. Jak zajistit zdraví a životy nás všech. Nemocné mocné je třeba uzdravit a doufat, že snad konečně pochopí, jak vzácné jsou lidské a nejen lidské bytosti. Taková změna však nepřijde sama od sebe.

Důležité je začít doma. Zamést si před vlastním prahem v Evropě a prostřednictvím demokratických voleb především v republice české. Je důležité se všemi vstřícně komunikovat a hledat skutečná a konstruktivní řešení. Je třeba zvolit zdravé a moudré zastupitele a ve věcech mezinárodních ukázat světu, že diplomacie vyžaduje především ochotu a vzájemný respekt. Jen tak dojde k uzdravení vztahů a mocenských kruhů.

Všichni víme co je správné. Všichni lidé na světě chtějí žít. On nikdo nechce umírat za názory politiků, pokud je těmto občan lhostejný a je jimi považován za pouhé číslo ve statistikách. Myslím, že dochází ke změně v myšlení lidí. Cítíme ty manipulace, kterými nás ovládá takzvaná elita. Vždyť je naprosto evidentní, kdo má největší zájem na výrobě zbraní a co všechno je této produkci podřízeno. Kdo má zbraně, má i moc.

Už první pospolitosti pravěkých lidí řídil ten, kdo měl největší sílu, klacek, nebo kámen. Připouštím tedy, že násilné chování je člověku do jisté míry přirozené. S příchodem rozumu bychom však měli rozpoznat, kdy je možné zvolit jiný proces. Ono vzdělání a úspěch jaksi nestačí. Mezi předpoklady kandidátů do řídících a politických funkcí mělo by být zařazeno i bezchybné absolvování psychologického vyšetření včetně testů.

Běžné postupy mohou odhalit emoční a sociální aspekty agresivity. Stejně tak i poruchy osobnosti či jiné psychické potíže a komplikace v mezilidských vztazích. Obzvláště projevy vůdčích typů mohou být nepředvídatelné v případě dlouhodobé vysoké zátěže, která k politice bezesporu patří. Snad tímto způsobem mohli bychom eliminovat nemocné mocné a pomoci tak dosáhnout globálního klidu a míru.

Zdá se vám to nereálné? Mě to vzhledem ke všem světovým událostem připadá už spíše jako nutnost a přestože jsem do tohoto článku zahrnul více myšlenek, podstatou je odkaz a připomenutí reálných událostí. V důsledku válek umírají denně tisíce lidí, zatímco ti zodpovědní nejsou schopni kompromisu, nebo změny úhlu pohledu na jakýkoliv bod nedorozumění a sporů. Kolik času ještě potřebují nemocní mocní?

Radovan Bazger, 14.6.2025