Rubriky
Blog Politika

Kruh se uzavírá

Každý den v práci slyším, jaké to bylo za socialismu. Většinou lidé mluví o tom, kolik co stálo a že si mohli dovolit víc. Starší ročníky vzpomínají, jaké byly fronty třeba na maso. Ale v dobrém! Mohli si to totiž dovolit. Dnes jsou plné regály zboží i potravin, ale koupěschopnost obyvatelstva je natolik chabá, že se velké procento potravin mění v odpad, a to i přes použití chemie.

Pokud někdo argumentuje tím, jak jsou hypermarkety plné zákazníků, pak jen pro relativně levné zboží. Tady se v podstatě kruh uzavírá. Ono laciné je jen termín. Po dalším zvýšení DPH se hřbety nás všech ohnou ještě více. A to nejen při placení za zboží a služby, ale i u našich zaměstnavatelů, abychom dostali za práci alespoň tu minimální mzdu.

Průměrná mzda? Utopie.

Na průměrnou mzdu dosáhne málokdo a vyšší jen ti, kteří v tom tzv. umí chodit. V ČR je téměř půl milionu nezaměstnaných a další se o registraci ani nepokoušejí. V naší zemi je přes milion obyvatel v chudobě a patří mezi ně i ti, kteří pracují!

V diskusi na Facebooku jeden dobře situovaný mladý pán napsal, že nízkopříjmové skupiny lidí si za svou situaci mohou samy. Ať si tedy lidé s podprůměrnými příjmy najdou práci lepší. Nebo práce dvě či tři. Když jsem podotknul, že mu pak nikdo neodveze odpadky, neopraví záchod a neprodá ani rohlík, tak obloukem radši přešel k jinému tématu. Tím bylo ukřižování komunistů v jeho režii.

Na otázku, co je to socialismus, už odpovědět nedokázal ani s pomocí Wikipedie. Zas prý „jde o systém, který nedokáže zajistit pro lidi banány a navíc bylo mnoho lidí usmrceno“. To je pravda, on každý systém ničil v minulosti životy lidí. Jen kapitalismus v tom pokračuje dodnes mj. tím, jak v jeho područí lidé trpí, hladoví a páchají sebevraždy z existenčních důvodů.

Dál než před vlastní práh

A to se nebudu příliš rozepisovat o tom, jak kapitalismus získává nové zdroje surovin a levnou pracovní sílu. Všichni víme, že tak činí se zbraní v rukou žoldáků, nebo municí na křídlech dronů. Je zbytečné ztrácet čas s lidmi, kteří nevidí dál než před vlastní práh. Naštěstí je takových stále méně.

Už i příslušníci mladé generace zjišťují, jaký je život v kapitalismu, a ptají se. Zjišťují skutečnou podstatu lidštější společnosti. Všichni přece víme, že v minulém režimu se dostali k moci i různě zvrácení lidé a jejich skutky se dostaly do učebnic a soudních spisů. Ale podstata je úplně jiná.

Ano, o tom všem si povídají lidé po fabrikách, na stavbách, v restauracích, na úřadech i jinde. Často zaznívá, že svobody se člověk nenají. Lidé si váží demokracie, ale tu, kterou nám předvádějí polistopadové vlády a ohýbají přitom zákony i Ústavu dle svých potřeb, takovou společnost nikdo nechce.

Pozitivní změnu

Co se vlastně změnilo? Nepovolené demonstrace jsou potlačeny hrubou policejní silou i dnes. Řádné protesty naší vládou neotřesou. Pracující, nezaměstnaní, ale i podnikatelé, všichni si přejí změnu. Nikoliv návrat diktatury, ale pozitivní změnu.

Poslouchám vyprávění lidí kolem sebe, čtu názory na sociálních sítích i reakce na události aktuální. Když se na vše podívám s nadhledem, pak většina chce sociálně spravedlivou společnost s tváří svobody a práva, nebo skutečně kolektivní správu demokratické společnosti, v níž bude dostatek pracovních příležitostí.

Kruh se uzavírá podruhé. Když stát není tunelován – může investovat a pracovní místa i vytvářet, což je jistě lepší, než vyplácet podpory v nezaměstnanosti. Lidé v takové zemi netrpí hlady, a pokud se vše dělá dle práv a povinností všem občanům daných, nemusí mít nikdo obavy ze ztráty svobody a lidské důstojnosti.

Přišli jsme o všechno

Snad je načase přiznat si, že od sametového zvonění jde vše dolů vodou. Obzvláště registr státního dluhu České republiky by mohl vyprávět a s životní úrovní obyvatelstva to také není nijak slavné. Od roku 1989 se vlastně píše dost smutný příběh národa, který po svržení vlády jedné strany prozřel. A to nás mnozí lidé ze Západu před revolucí i varovali, že přijdeme o všechno. Stalo se…

Pro 21. století

Kapitalismus již ničí sám sebe a bere ke dnu vše, včetně nás všech a bez ohledu na současné jmění jednotlivců. Buďme tedy realisté. Dokud máme možnost, dejme hlas lidem z odborných kruhů. Dejme šanci těm, kteří mohou uplatnit v jednotlivých ministerských resortech své vzdělání. Peníze nejsou všechno, ale předvolební kampaň je bohužel jen o majetku, mediálním vlivu a barevných papírcích …

Radovan Bazger – 12.10.2013

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *