Občas si představuji svět bez lidí. Nebo spíše bez lidských staveb a technologií. Zadívám se třeba do krajiny a v mysli z obrazu vymažu vše, co je dílem člověka. Je to opravdu zajímavé a zvláštní zároveň. Jen čistý terén a příroda. Říkám si, že tak nějak asi vše vypadalo v dávných dobách. V pravěku, možná na některých místech ještě ve středověku, zkrátka před příchodem bytostí se vzdělaným a všehoschopným mozkem. Říkám si také, jak by vůbec celý svět vypadal bez lidských vlivů. Bez spotřeby a devastace. Bez ničení životního prostředí. Bez přímého, nepřímého a zbytečného zabíjení živočichů. Bez kácení stromů. Bez likvidace nejen lokální, ale celoplanetární biodiverzity.
V IQ testech zcela chybí otázka, zda je dobré řezat větev, na které někdo sedí, nebo dokonce takovou, na které spočívá dotyčný sám. Přesně to totiž jako lidstvo děláme. Stovky let. Víme, co naše činnost způsobuje, ale karavana jede vytrvale dál. Hra na ekologii nefunguje a funkční nebude do té doby, dokud nebudeme myslet a jednat globálně. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se mocní napříč světem chtěli dohodnout. Těch pár sympózií, dohod, výzev a podpisů zatím jaksi nic nezměnilo. Nic nezmění ani tenhle můj článek. Předně nemá takový dosah a za další veškeré změny, i když jsou iniciované zdola, musí projít procesem na vyšší úrovni ve prospěch společenského konsensu.
Hory odpadků, oblaka ze spaloven, toxinů plné řeky, v oceánech plují ostrovy plastů a ve vesmíru už je také dost našeho smetí. Nepomůže ukazovat prstem, jako že ten a ta za to může. Všichni za to můžeme plýtváním a bezuzdnou spotřebou. Jsou tu však i další aspekty. Ekonomické tlaky na spotřebitele i výrobce. Vyrábí se nekvalitní zboží se záměrně mizivou životností a to zvyšuje množství odpadů. Vyrábět laciné věci umíme jen za předpokladu vysokého obratu a levné pracovní síly, která si drahé a kvalitní produkty nemůže dovolit. Dále jsou tu různé eko projekty, které v zásadě nic neřeší, pouze nutí měnit výrobní procesy od jedné neekologické technologické struktury k jiné.
Jsem si vědom toho, že věda a vyspělé počiny mohou pomoci při odstraňování problémů planety. Doposud jsme však téměř všechno přetvořili na zbraně. Ano, máme i léky, prospěšné roboty a zařízení, spousty úžasných vynálezů, které nám usnadňují život. Na straně druhé máme také finanční a patentové protokoly, které prakticky každou myšlenku či každý produkt pohltí a nevydají pro blaho všech. Maximálně část a nejlépe tak, aby na tom vydělali akademici, investoři a celý řetězec opět jen v rámci trhu. I kdyby se celý svět podílel na uzdravení Země, všechny vybrané prostředky se nakonec rozplynou v obchodních turbulencích a oblastech naprosto neznámých a značně neprůhledných.
S tím se pojí samozřejmě i politika a kampaně financované kdoví kým. Volební zástupci radši podpoří ještě vyšší produkci všech možných nesmyslů, než aby řešili věci podstatné. V zájmu vlastních preferencí, růstu HDP, kapitálu a jiných ukazatelů budoucí katastrofy nepřiznají, že celý tržní systém je nespravedlivý, prohnilý a veskrze špatný. Hlavně že na tom někdo vydělává. Po nich a po nás potopa. Jenomže ta nepřijde. Spíše se pro neschopnost vlád zajistit lidem základní potřeby v souladu s všeobecnou deklarací lidských práv a svobod schyluje k sociálním bouřím, k rozšíření pracující chudoby, k prohloubení třídních rozdílů mezi lidmi a ke vzniku dalších mezinárodních konfliktů.
Dá se vůbec nazvat inteligentním tvor, který ničí životodárné prostředí? Nejsem žádný šílený ekofanatik, jen bych si moc přál, abychom se konečně vzpamatovali. Pokud vše takto půjde dál, jednou ta krajina doopravdy zůstane bez nás, bez vyspělých lidí. Až odezní následky naší destruktivní činnosti, příroda se zmátoří, všechno rozkvete, vše se opět zazelená a probudí zpěvem ptáků, skřeky zvířat a dalšími projevy skutečného života. Pokud někde přece jen zazní lidský hlas, půjde o nepočetné skupiny hledající nejen potravu, ale i vlastní a samotný smysl existence. Nakonec ti lidé zjistí, že jejich nový život nese znaky štěstí v každodenním bytí, mnohem silnější pospolitosti a jisté budoucnosti rodu.
Byl bych samozřejmě rád, kdybychom takového evolučního pokroku dosáhli bez velkého kataklyzma a bez krutých válečných vřav. Vždyť ta naše civilizace není zas až tak zkažená, jen má bezohledné vedení, nerovnoměrné rozložení sil, moudrosti a bohatství. Vytvořili jsme svět na základech sobectví, velice krátké historické paměti a pravdy, která je tak urputně držena pod pokličkou. Zatím tedy žijeme podle starých pravidel, ale jestli dojde ke změně, doufám, že evoluce zasáhne a matka příroda se už nikdy nenechá člověkem zničit. Zatím se dál musím dívat a hledat v okolí i v sobě oblasti bez zásahu člověka. Je to totiž jediná možnost vidět svět takový, jaký by měl být. Čistý a spravedlivý …
Radovan Bazger, 7.1.2025
