Rubriky
Blog Politika

Dej šanci míru

Připouštím, že některá média lžou a lidé už nevědí čemu věřit. Možná, že žurnalisté už přebírají jen vylhané informace a pravda už dávno někde chcípla. Dnes nebudu vybírat slova, protože svět je hrubý a plyšová rétorika ničemu nepomáhá. Demilitarizace Ukrajiny je z mého pohledu dobrá věc. Jsem totiž pro demilitarizaci celého světa. Jenomže to nemůže probíhat způsobem, jaký předvádí Ruská federace! Nakonec by se totiž svět ocitnul před největším problémem – kdo bude demilitarizovat Rusko? Kdepak. Pokud má někdy dojít k odstranění všech zbraní na planetě, musí k tomu dojít u jednacích stolů a naprosto transparentně. Válka je to nejhorší na Zemi. Válka je zabíjení, krev, pláč a bolest. To všechno teď zažívá Ukrajina a je mi to nejen líto, ale fakt hodně mě to štve!

Prezident Putin měl nabídnout Ukrajincům spojenectví, přátelství, výhody a zvýšení životní úrovně. Sami by chodili pro ruské pasy. Teď má naopak miliony nepřátel na Ukrajině a miliardy nepřátel ve světě. Napadl se svou armádou svrchovanou zemi. A to není dobře. Pokud na Ukrajině skutečně operovaly fašistické jednotky, jak tvrdí okupanti, mělo Rusko přednést důkazy v OSN a jednat v souladu s mezinárodním právem. Světové společenství by jistě pomohlo problém řešit. Pokud však na Ukrajině ruské organizace schválně zatápěly pod kotlem, pak je to prostě špatně. Je mi jedno jaké byly politické šarvátky v Kyjevě a dalších oblastech. Jen vím, že válka není řešení. Stejně se nakonec bude muset jednat u stolu. Je ve všem zmatek a hodně bolesti. Odporná politika!

Píšu chaotický článek o nepřehledné situaci. Válka na Ukrajině vlastně nezačala invazí ruských vojsk, ale dávno před tím. Dokonce před Majdanem. Celá Ukrajina se stala obětí zahraničních sil. Sil východních, ale i západních. Ukrajina je v tuto chvíli bitevním polem Ruska a Západu. Celá ta katastrofa musí být co nejdříve ukončena! Zabíjením civilistů se geopolitické problémy neřeší. Svět musí najít nový směr, zbraněmi se však ničeho pozitivního nedosáhne. Dle tvrzení, které se objevuje v médiích Moskva reálně a dlouhodobě podporovala proruské separatisty na východě Ukrajiny. Ti vyvolávali přestřelky s ukrajinskou armádou, aby je mohla Moskva použít jako záminku pro invazi. Důkazy hledat nemusíme – vždy se najde někdo vlivný, kdo bude tvrdit, že to není pravda.

Dlouho jsem přemýšlel nad osudem Ukrajiny. Vždy jsem byl proti jakékoliv vojenské akci vůči státům a národům, které nikoho neohrožovaly. Pokud existují vnitřní problémy některé země, musí je vyřešit sama, nebo s pomocí či mandátem OSN. Útok velmocí jednoznačně odsuzuji! Stojím tedy i teď a jednoznačně na straně Ukrajiny, která bojuje proti agresi. Jde o krvavou akci, kterou nelze žádným způsobem ospravedlnit! Váhal jsem. Hledal důvody proč tak Rusko jedná, a viděl jsem je v přiblížení NATO k hranicím federace, ale Moskva si příliš nepomohla. Svět postupuje jednotně a Severoatlantická aliance bude ještě větší a silnější. Složité to je všechno. Situace se zhoršuje každým dnem. Eskaluje. Dokonce jsou v pohotovosti nukleární zbraně. Blázni!

Na Ukrajině si okupanti zahráli na demokraty. Proběhla lidová hlasování. Jak by asi vypadala referenda před „speciální operací Ruska“? Podvolil by se Donbas a Luhansk názoru všech občanů Ukrajiny? Smířil by se zbytek Ukrajiny s odtržením východu, pokud by referenda proběhla jen v oblastech separatistů? Jak by reagovaly politické a vojenské organizace? Nedošlo by k ještě horšímu konfliktu? Problém je, že stále není ve světě vyřešena otázka sebeurčení národů, etnik, územních celků. Všechny otázky zodpoví budoucnost a stále je strašně těžké přesně říct, jestli Rusko z tohoto úhlu pohledu činí správně, nebo barbarsky. Víme jen, že umírají lidé jen a pouze proto, že tak rozhodly jisté politické špičky. Nebýt regionálních mocenských a ekonomických zájmů, k žádné válce by nedošlo.

Můžu psát, můžu si něco myslet, ale realita je každou chvíli jiná. Válka je špatná, protože umírají lidé a trpí planeta i jako celek. Jenomže jiné řešení v tuto chvíli nevidí vůbec nikdo. Nikdo! A pokud, tak se dostatečně nesnaží takové řešení prosadit. Má snad Zelenskyj ukončit obranu a jednat s Ruskem? Jak v celé věci bude figurovat západ? Rusko zatím vítězí a má čas, jak řekl Putin. Mnoho lidí se cítí rozpolceno, zrazeno, překvapeno. Rusko je totiž krásná země, bohatá země, globální hráč, a jeho vládci se rozhodli jednat. Tady však vůbec nejde o lásku k Rusku, nebo o prozápadní cítění. Jde o pravdu, spravedlnost, a hlavně svět, který přece nemusí stát na politické vůli šílenců. Nevím, jestli po změně světového uspořádání bude lidstvo lepší, ale vím zcela jistě, že dnes jsme otroky všichni.

Přiznávám – mám Rusko rád. Mám rád ale tu zemi, ty obyčejné skromné lidi co tam žijí, ten jazyk a kulturu, ale jejich politiku a masakrování jiného národa musím naprosto jednoznačně odsoudit! Jistě. Všechno má své historické kořeny. Příčiny. Jenomže retroaktivita geopolitiky je absurdní. To bychom se dostali i několik set let zpátky a nakonec zjistili, že například výpady Slovanů do Polabí byly nehumánní a můžeme se z ČR stěhovat zpět někam – na Ukrajinu? Stejně tak bychom mohli nechat sever Ameriky „indiánům“ a Rusko rozparcelovat kmenům Mongolů. Rusko si dnes zkrátka nárokuje něco, co mu nepatří. Nový precedens by vytvořil na planetě absolutní hysterii a vše by bylo v jednom ohni. To nesmíme dopustit. Lidstvo musí jít cestou míru a humanity.

Svět má nějaký vývoj a cílem mezinárodního společenství je, aby postupně ohniska války zanikla. Všude na Zemi. Politický a ekonomický systém je jedna věc, ale když někdo sáhne po zbrani, tak to je zas věc druhá a dost odporná. Obzvláště když v tomto případě Rusko nikdo přímo nenapadl. Naopak. Rusko zahájilo invazi do naprosto nepřipravené a chudé země, která jej ohrožovala asi tak, jako Somálsko Kanadu. Příslib nerozšiřování NATO byl dle všeho jen ústní a ke všemu aliance nevidí, že by byla pro Moskvu bezpečnostním rizikem. Prohlašuje, že se suverénní státy mohou rozhodnout svobodně o tom, kam chtějí patřit. Otázka zní, je Ukrajina svébytnou a mezinárodním společenstvím uznanou zemí? Samozřejmě ano a mám pocit, že její suverenitu uznalo i Rusko.

Vstoupit s vojsky do cizí země není jako jít do obchodu pro rohlíky. Stále mi chybí ten zásadní impuls, který Putina vedl k těmto krokům. Osud ruskojazyčného obyvatelstva možná nebyl tím hlavním bodem. Kdyby bojovali Rusové za lepší svět, za konec chudoby, za světový mír, chápal bych to, ale takhle? Možná někomu jde o izolaci USA, rozložení EU a posílení pozice Ruska a Číny. Prostě likvidaci hegemonie. Fajn. A co pak? Nevznikne naopak krutovláda Ruska? Nebo jaký by měl být ten svět po tom? Lepší? Horší? Budeme svobodnější? Budeme žít méně hektický život? Budeme zdravější? Prodlouží se délka života? Budou naše děti šťastnější? Chybí mi v tom ta naděje. Když komunisté bojovali za lepší svět, měli vizi a částečně ji naplnili. Co současné Rusko? Jaké má cíle?

Organizace spojených národů už dávno mohla řešit problémy na Ukrajině. Jenomže Putin nechtěl, aby tam vůbec někdo jiný vůbec strkal nos. Vše bylo shozeno ze stolu. Snad i s dodatkem: Jsme jaderná velmoc. Asi mám prostě strach, protože kdokoliv může ty jaderné kufry otevřít. Bez ironie – pere se to ve mě stále. Ještě bude horko. Je otázka, jak se zachová právě aliance NATO. Má sice svázané ruce tím, že Ukrajina není členskou zemí. Přesto jsou už na stole strategické plány operací, které by mohly Rusko paralyzovat a zcela zničit právě vojenskými prostředky. Na jednu stranu se mi líbí ta zdrženlivost a opatrnost západu, válka by totiž byla skutečně světová. Na straně druhé vidím, jak každým dnem vyhasíná příliš mnoho životů v bojích o ukrajinská města.

„Cílem našich budoucích akcí musí být úplná demontáž politického režimu na Ukrajině.“ – Prohlásil místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Medveděv. Myslím, že tyto plány se nezměnily. Takové zprávy zatím nikdo nepřináší. Ono všechno je to o informacích. A ty nemáme, neměli jsme a mít nebudeme nikdy přesné a nestranné. Kdo ví, co bude dál. Myslím, že se ruský medvěd zatím jen ohání prackou. Ještě nezuří, ale zakousl se do své kořisti a rozhodně ji nehodlá pustit. Pokud se ho podaří odehnat, zůstane raněná Ukrajina plná bolesti a vyčerpaná. Přesto je to ta lepší varianta, než aby padla a zmizela z mapy světa. Je nutné udělat pro její záchranu vše. Ukrajinci jsou odvážní a pracovití lidé. Zaslouží si nejen uznání a pochopení, ale i naši všestrannou pomoc.

Jsem snílek. Stále hledám evoluci mírovou a nenásilnou. Proto ten věčný filosofický souboj. Vím jak to cítím. Můj vděk Rusům za osvobození od krvelačného fašizmu minulého století je totiž obrovský. Vzdor a moji hrdost dokáže potlačit jen pokora a vděk. Pořád totiž platí, že nebýt Rudé armády, už bychom vzhledem k nacistické moci neexistovali. Zároveň jsem si ale vědom toho, že jde o minulost. Současné Rusko se stalo agresorem a za celou tu dobu, tedy od napadení Ukrajiny 24. února 2022, nepředložil žádný ruský představitel jakékoliv věrohodné materiály potvrzující oprávněnost vojenského zásahu. Vladimire Vladimiroviči – i můj kladný vztah k politice vaší země jste prostě a jednoduše zničili. Přesto musím doufat, že se jednou Rusko stane zemí přátelskou. Ta změna je nutná!

Give Peace A Chance. Dej šanci míru. Takový je název písně Johna Lennona a všichni víme v jaké době vznikla. Skladba se stala hymnou protiválečného hnutí a vláda USA měla nejen velké problémy ve Vietnamu, ale také na vlastním území. Ztratila důvěru obyvatelstva. Jsem přesvědčen o tom, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu také nemá všeobecnou podporu Rusů. Vzhledem k tomu, že nic neroste do nebe, bude muset nakonec i současná elita v Kremlu opustit své pozice. Čím dříve se tak stane, tím lépe. Jinak totiž budeme všichni okusovat kůru stromů a pít z kaluží, pokud by došlo na atom. Ne – nesmíme to dopustit. Snad poprvé jsem vděčný za to, že je Česko, i mé rodné Slovensko, součástí společenství vyspělých demokratických zemí světa.

V úvodu jsem psal: Dnes nebudu vybírat slova, protože svět je hrubý. Jenomže na pojmenování viníka nenacházím vhodné výrazy ani mezi těmi ostřejšími. Válka na Ukrajině musí co nejdříve skončit. To zlo musíme porazit! Jen doufám, že se jednou nedostanou napovrch informace, díky kterým uvidíme celý konflikt v úplně jiném světle. To by byl velký malér. Už teď prosakují zprávy nezávislých serverů, že ruská „denacifikace“ je pouze odpovědí na dlouhodobé zabíjení Rusů nějakými zvláštními jednotkami na ukrajinském území. Tak kde je vlastně ta pravda? Možná, že to zlo na Ukrajině už bylo a teď je vyháněno zlem ještě větším. Těžko říct. Sami Ukrajinci se bojí mluvit. Závěrem můžu napsat vlastně jen to, že Ukrajina pláče a kanou slzy nevinných.

Radovan Bazger, 16.10.2022

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *