Rubriky
Blog Verše

Dáma

Paní, jste úžasná, víc, jste dáma,
přírodní krása je vám dána.
Rty se vám v návalu touhy mění,
cítíte pohled můj, v rukou chvění.

Čekání na tramvaj bylo tak dlouhé,
přitom šlo jenom o minuty pouhé.
Vzpomínku zanechal a v srdci díru,
Amor mě potrestal za moji víru.

Oddaný poddaný jediné dámě
nenabídl jsem však toho dne rámě.
Do dneška lituji, nešel jsem k ní,
rozhoupal by se i zvon svatební.

Zdařilé kontury ženské tváře,
kouzelné tajemství polární záře.
Ne, nejste chladná, ni ledových gest,
ve vašich očích smyslnost jest.

Protnou se pohledy, nikdy však cesty,
připadám si jak ženich bez nevěsty.
Obraz té bytosti se v paměť vryl,
zavřela se vrátka, jak zpívá Kryl.

Čekání na tramvaj bylo tak dlouhé …

Radovan Bazger, 1.2.2005

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *