Když se řekne demokracie, bývá tento systém věcí veřejných velice úzce spojován s kapitalismem. Ptám se: Proč pouze kapitál? Už principiálně má k demokracii blíže právě sociálně laděná společnost. Přímé rozhodování celé populace je nejvyšší formou demokracie vůbec. V zemi kde vládne parlamentní demokracie, kde volení zástupci jménem občanů rozhodují o všem, je skutečně vysoká míra této formy vládnutí a rozhodování většiny.
Vláda která zvítězí ve volbách a ujme se žezla ale nesmí jít proti svým předvolebním slibům a různými triky měnit rozhodnutí občanů. Stejně tak není možné jen tak měnit Ústavu a ani Ústavní soud nemůže rozhodovat proti znění jednotlivých článků nejvyššího práva občanů naší země. V současné době se tomu tak děje a to s tichým souhlasem všech pro něž je reforma veřejných financí a zdravotnictví údajně prioritou stejně tak jako životní úroveň a zdraví občanů. Uvědomme si vážnost těchto vládních politických kroků!
Když se řekne svoboda, zahřeje už samotné slovo na duši. Svoboda jednoho jedince ale končí tam kde začíná svoboda jiného. Tím je řečeno vše. Nesmíme ohrozit svobodu jiné osoby ve prospěch sebe sama. Vidím v tom princip solidarity. Pokud budeme svobodni všichni, nebude lidí nesvobodných. Pokud někdo spojí svobodu s demokracií, tím lépe, ale náš vládní aparát dělá dlouhodobě mezi lidmi rozdíly nejen ekonomické a existenční. Dokonce i k té svobodě mají mnozí daleko, neboť ne všichni mohou to samé.
Lidé v našem státě nemají rovné podmínky k životu!
Ne každý má stejné možnosti dosáhnout nejvyššího stupně vzdělání. Je to systémová chyba. Zavedeme-li školné, ohrozíme vzdělanost budoucích generací a rozdíly budou narůstat. Ne všichni mají stejnou šanci udržet si stálé zdraví. Po zavedení poplatků u lékařů a v lékárnách si léčbu opravdu spousta lidí rozmyslí. Nechci vidět čísla budoucnosti. Zvýší se úmrtnost pro zanedbaná onemocnění. Pracující již teď přecházejí chřipky a další nemoci. Absence v zaměstnání se podepíše na jejich výplatních páskách.
Vždy byly rozdíly, ale ne tak markantní. Ne v základních potřebách. Je to smutné hledět na lidské trosky v ulicích a vědět že mnohé šlo zachránit. Je smutné vidět tátu s dítětem jak obloukem obcházejí cukrárnu s vědomím, že na zmrzlinu prostě není. Je mrzuté chtít platbu za vzdělání a vyloženě tragické je léčit za peníze děti. Směr kterým se vydala naše země je špatný a z dlouhodobého hlediska likvidační. Pro celý národ a celou českou společnost vůbec. My sami neseme zodpovědnost za naši historii i budoucnost!
Máme zodpovědnost, ale žádnou moc. Bohužel dnes demokracii i volby lze ovlivnit pouze penězi. Stačí zainvestovat do kampaně a využít k propagaci reklamní plochy, tisk, rádio, televizi i internet. V ČR vládnou ti, kteří to vědí a využili všech mediálních prostředků, jak ovlivnit veřejné mínění. A tato média se vzhledem k existenci v komerčním prostředí zcela jasně a nepokrytě drží zásady „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ i mimo placený prostor a čas.
Dokud budou volby o penězích, nemůže být řeč o demokracii!
Radovan Bazger, 25.5.2014