Touha po moci

„Evropo, Ty prostorná matko národů, Ty dopustíš neklid v duších svých obyvatel? Ponecháš rozhodnutí o tvé budoucnosti na lidech? Nenech se zmást, prosím, člověk je povahy nestálé a mohl by ti ublížit tak jako se to v minulosti stalo již mnohokrát…“

Jsme na prahu vzniku nového politického a mocenského rozdělení světa? Nedal bych za to ruku do ohně, ale možné to je. USA, EU, Africká Unie, Čína a Rusko. Budoucí rozložení sil se možná radikálně změní a je nutné i na tuto alternativu myslet.

Amerika sice ztrácí půdu pod nohama co do ekonomických ukazatelů, ale vojensky je v současnosti na špici. To se může změnit. Jako pták Fénix se uzdravuje Rusko a jeho vliv opět stoupá. Africká Unie nebude jistě spát na vavřínech a její boj o místo na Zemi bude možná pokračovat transformací v unii skutečnou. No a konečně EU snad jednou pochopí že svět není jen USA!

Pokud bychom vše opravdu viděli v tomto světle, pak hrozí přirozená eliminace. Dva kohouti na jednom smetišti nikdy nedělali dobrotu a tak nutně musí dojít doufejme pouze k politickým šarvátkám.

Dala by se odvodit ale i jiná budoucnost. Sjednocující. Terorismus a lokální války, boje o moc a nerostné suroviny, mezinárodní napětí a další elementy v podobě atomová energie a boje za svobodu. To vše může svět naopak sjednotit proti společným nepřátelům. Proti válce, světové krizi, nezaměstnanosti a hladu.

Je již člověk na takové inteligenční a duchovní úrovni, aby dokázal bez břinkotu zbraní čelit těmto hrozbám? Jsou všechny národy světa připraveny na hru o život pod vlastními vlajkami, nebo je nutné opravdu globalizovat?

Lidstvo má před sebou ještě mnoho úkolů než dospěje do fáze jednoty. Není v tom však ani rasismus, nacionalismus, fundament, nebo jen hrdost národů. Dokonce ani náboženství, ani jiné rozdělující elementy duchovního či světského života. Pacifismus, militarismus či jiné rozdělující ismy! Hlavním a troufám si říci jediným důvodem proč už dávno lidé celé planety nevzhlíží k jednomu znaku, praporu a hlavnímu městu je absolutně neukojitelná touha každého člověka po moci!

Podával mi ruku člověk jiné barvy pleti, člověk vyznávající jiného boha, člověk jiného názoru na politiku, všem jsem ale ruku stiskl s pohledem do očí a otevřeným srdcem. A bylo to vzájemné! Lidstvo musí dospět k toleranci a jednotě. Jinak svět nikdy nebude přirozeně Globální.

Když už jsem naťukl ta náboženství, nedá mi abych se nezmínil o církevních strukturách. Proč nezasáhne například katolická církev a její nejvyšší představení do politického dění ve světě. Hlásat mír a lásku v kostelech na malých městech má smysl pro lidi kteří hledají klid v duši.

V dnešní době ale má mocná církev možnost zasáhnout konečně pozitivně a nikoho z jejich řad nenapadne hlásat o míru a lásce, porozumění a toleranci například na půdě OSN, v kongresu USA, ruské dumě nebo vystoupit na pódiu evropského parlamentu. Ptám se: Proč? Netvrdím tímto, že Papež spasí svět prohlášením například v médiích, ale jistý vliv na velkou část lidstva určitě má.

Proti všem problémům a strastem celého světa a obyvatel hlavně méně rozvinutých zemí, nebo zemí postižených válkou či přírodními katastrofami, stojí velikost potíží Eurozóny jaksi v koutě a stávají se bezvýznamnými žabomyšími válkami, které ohrozí maximálně peněženky již tak dosti nabubřelé společnosti.

Jistě že jsou i v Evropě regiony s méně bohatou populací. I v kapitalistickém světě jde o běžný jev, ale to jsme zpět u nemoci zvané: Touha po moci!

Radovan Bazger, 17.6.2008

Sdílení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..