Láska je nádherná i bolí,
bylas mi nevěrná a solí
je pohár vína dochucen,
životem donucen jít dál
Dlouhá noc končí, už se drolí.
Jsem jako zmlácený těžkou holí.
Láhev už zvolna vysychá,
vzpomínka nedýchá, je tvá.
Jednou to bylo, co z toho zbylo.
Já tenkrát žil jen pro tebe.
Teď koukám na nebe,
které má barvu očí tvých.
Já měl je rád …
Slyším už kroky tvé, v duši kvetou,
zazněla omluva jednou větou.
Chceš znovu ať ti odpustím,
že nikdy už nebudeš s ním …
Jednou to bylo, co z toho zbylo.
Já tenkrát žil jen pro tebe.
Teď koukám na nebe,
které má barvu očí tvých.
Já měl je rád …
Nevím zda osud mě zase prodá.
Hrdost i vášeň ve mně hlodá.
To přece nejde dále snášet,
už radši jdi, říkám jí plaše.
Radovan Bazger, 22.6.2000