Skladba je zpovědí a vyznáním hudbě, která mě provází celým životem. Občas jsou jedinou nadějí skutečně jen ty klávesy a přízeň paní Múzy. Chtěl jsem, aby zvuk odpovídal intimitě textu, proto jsem zvolil formát s důrazem na klavír a smyčce. Sice jsem si trochu pohrál s modulací a výstup je záměrně elektronický. Ano, tak rád bych někdy slyšel svou hudbu v reálné interpretaci. Přijměte pozvání do mého komorního světa vzpomínek a tónů …
Hudba a text: Radovan Bazger
Instrumenty a vokály: Suno
Jsem autorem textu i melodie. Jen místo kapely, zpěváků, studia a finálního aranžmá byla použita umělá inteligence. Registrováno u ochranného svazu autorů (OSA).
Múza / Text:
Padají víčka do říše snů
Mlha se rozpouští,
necítíš chlad.
Vidíš jen obrazy předchozích dnů.
Chceš zůstat dítětem.
Být stále mlád.
Úplněk měsíce krájí tvůj čas
Jsi snad už v půlce
Život je krátký.
V očích je jiskra, však slábne ti hlas
Nelze už život tvůj
vrátit zpátky.
Jen hudba ti dává smyslnou naději
Promlouvá, zní, a vrací do kolejí
smutek se rozpouští do skrytých slz
Když se píseň rodí
to Múza přilétá
Všechno co chtěl bys říct
napíšeš rád
Nálada s prostředím
jasně se proplétá
Někdy tě donutí
zůstat jen stát
Občas se přihodí
že bývá prokletá,
Brání se urputně, nevšedním dnům
Oběti přinášíš, tak jako dřív
Žiješ pro rodinu,
práci, i koníčky
Chceš nechat stopu svou, ne jenom kříž
Další film v pořadí
schováváš pod víčky
Sníš také o jaru, slunci a blankytu
O hraní s autíčky
Stavění hradů
Už nevnímáš den po dni v zákrytu
Fotky už žloutnou
Rána bez nápadů
Jen hudba dává smyslnou naději
Promlouvá, zní, a vrací do kolejí
smutek se rozpouští do skrytých slz
Když se píseň rodí
to Múza přilétá
Všechno co chtěl bys říct
napíšeš rád
Nálada s prostředím
jasně se proplétá
Někdy tě donutí
zůstat jen stát
Když se to nehodí
myšlenky zametá
Potrápí, dlouho se schovává snům
Nebalíš nic, ještě se odrazíš.
Ode dna, stresu
i od prázdných slov
Klávesy poddajné rukou svou naladíš
Hudba tě provází
s ní křídla sov
Stavěl jsi bunkry rád a střílel prakem
Dávné to vzpomínky
Pražce tak voní
S tátou jsi běžel, za letícím drakem
Jezdil na motorce
a snil jen o Ní…
Jen hudba ti dává smyslnou naději
Promlouvá, zní, a vrací do kolejí
smutek se rozpouští do skrytých slz
Když se píseň rodí
to Múza přilétá
Všechno co chtěl bys říct
napíšeš rád
Nálada s prostředím
jasně se proplétá
Někdy tě donutí
zůstat jen stát
Občas se přihodí
že bývá prokletá,
Brání se urputně nevšedním dnům
Když se píseň rodí
to Múza přilétá
Všechno co chtěl bys říct
napíšeš rád
Nálada s prostředím
jasně se proplétá
Někdy tě donutí
zůstat jen stát
Když se to nehodí
myšlenky zametá
Potrápí, dlouho se schovává snům
Radovan Bazger, 26.ledna 2026