… také na Youtube !
Hudba je nejkrásnějším projevem lidského cítění a vnímání světa. Tóny rozechvívají. Umí vyvolat vzpomínky, rozesmát, rozplakat, vyvolat emoce. Vnímavý člověk dokáže zapomenout na to, co ho trápí a poddá se úchvatné síle melodie. Psyché člověka čerpá z textů a písní, které rodily se hluboko v duši, kde široký obzor vědomí dal vzniknout romantickým a smutným baladám, ale i rozpustilým a veselým písním o lásce a životě, práci, umělecké tvorbě, zkrátka činnostech různorodých.
Známe písně moderní, ale i skladby s fragmenty hudby lidové. Ta jakoby nadneseně popisuje mimo jiné i národnostní cítění a touhu po domově. Muzika spojuje, zvládne i rozklížit. Na lidi působí a jdou za ní. V minulosti toho využívaly různé organizace. S různými výsledky, často s úspěchem. Jisté tóny vzbuzují strach, celé písně táhly za sebou nadšené hordy. Vlny euforie tvořily základ v dobách potlačení zla. Lidé se při poslechu, tanci a zpěvu dokáží i semknout a tvoří tak masu jednoty.
Vnímáme svět v jiných barvách. Hudba nás ladí do pozic a nálad. Dokáže bavit i zaujmout nevšední pózu. Nejen člověk je tvůrcem melodií. I další tvorové tvoří. Bez partu, bez výuky. Jediným záznamovým médiem je paměť v mozku zvířete a genetická informace nesoucí i stopu hudební. Mořská fauna, ptáci, savci a další skupiny živočichů vydávají zvuky. Pro lidské uši snad nejlibozvučnější je právě zpěv ptačí. Ten rozsah. Ta melodie. Rytmus, hladina tónu a intenzita. Neskutečná přírodo!
Styly, jako je Blues, Rock, Country, Folk, úžasný Jazz, Reggae, nebo Soul, všechny v sobě skrývají samotnou podstatu všestrannosti. Těch pár základních tónů dokážeme rozvádět a vypěstovat tak na malém záhonku obrovská hudební díla, symfonie a básně. Hudba je organizovaný systém zvuků. Výběr, rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. V hudbě díky synapsím dochází k ucelení a tím vznikají nádherně spojené sloučeniny vyváženého obsahu.
Samotná akustika je rozsáhlý vědní obor, který se zabývá vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, přenosem v prostoru, až po vnímání například lidskými smysly. Nejen sluchem, z mého pohledu. Snad i šestým smyslem. Hudba má pro člověka význam socializační, vznikala patrně napodobováním zvířecích zvuků verbálně a posléze i pomocí různých hudebních nástrojů, které člověk v průběhu tisíců let zdokonaloval. Hudba lidem pomohla nalézt různé způsoby předávání informací.
Zajímavým prvkem v hudbě je například pomlka. I ta v řadě zvuků dokáže vypovědět víc, než tón. Je zvláštní, že hudba byla za samostatné umění uznána poměrně pozdě. Obdivuji ty, kteří dokáží tvořit, osadit skladbu dokonce textem. Navíc svůj zpěv dovedou podpořit hrou na kytaru, klavír, nebo bicí. Vážím si samozřejmě také všech, kteří hudbu poslouchají a snaží se procítit skvosty plodů rozličných autorů. V autě cestou do práce, nebo s milovanou osobou v poklidném apartmá na úpatí hor.
Muzikální část každého z nás klepe na kovaná víka pandořiných skřínek. Je vidět veselí, však někdy i slzy nejtvrdších. Už Martin Luther věděl, že „noty oživují slova a hudba je nejlepší útěchou pro zarmoucené lidi“. Ať už tedy sedíte v místnosti plné oratorií Mozzarta, nebo křepčíte na koncertě známé rockové hvězdy, vězte, že hudbou chceme jako lidé předat jeden druhému jedinečný odkaz nevědeckého chápání lidského vědomí. Jen díky hudbě totiž dokážeme nemožné: Namalovat duši …
Radovan Bazger, 6.7.2015