Jsem obyčejný člověk, který píše o životě, profesi, politice, o světě a lidech. Své myšlenky, názory i vzpomínky vnesl jsem do mnoha článků, veršů, povídek a fejetonů. Na stránky Blogu vkládám texty, které jsem v průběhu let napsal. Veškerá tato činnost mi pomáhá uspořádat, vyjádřit, předat některé myšlenky, názory, pocity. Můžu se tak víc usmívat na lidi a na celý svět. Možná moje texty někoho potěší, pobaví, donutí k zamyšlení, nebo pozitivně inspirují …
Pro radost
Píšu o věcech aktuálních zapomenutých i nadčasových. Někdy vážně, občas s humorem, ale hlavně rád dumám o procesech poněkud neřešitelných. Kdosi by řekl, o nesmrtelnosti chrousta. Přitom všichni víme, jak jednoduché je ukončit jeho živůtek, jen sám teď nevím, zda-li ten chroust není náhodou chráněný. Takže takhle ne. Jen ať si letí za svým osudem. Úplně největší záhadou je pro mě čas a život sám. Schopnost přemýšlet. Jednat. Vědomě existovat a sdílet úvahy. I vesmír a vše, co se v něm odehrává, vyvolává mnoho otázek. Mě samozřejmě chybí odpovědi, ale proč nepodlehnout snům? Patrně dál budu psát, aniž bych se kasal, že to někdo čte. Jistě, Blog má určitou návštěvnost, ale píšu hlavně pro radost z každé dokončené věty.
Nikoho nechci přesvědčovat o jediné monumentální pravdě. V mých příspěvcích jde převážně o námět k zamyšlení. Před časem jsem uvažoval o tom, že své stránky zruším. Pak přicházela další inspirace, nové důvody proč psát, témata, která jsem měl potřebu komentovat, rozkládat, nahlížet na události z různých úhlů. Nakonec jsem si uvědomil, že těch textů už je opravdu hodně a byla by škoda všechno uzavřít a nakonec zničit. I když ty letité články už nemají, nebo nedávají smysl, i když se mé názory zformovaly a dokonce transformovaly a dnes bych konkrétní záležitosti zpracoval zcela jinak. Jsem prostě jen obyčejný chlapík, který ťuká do klávesnice více méně pro zábavu a nebo proto, aby vysvětlil svůj názor. Často i proto, aby uvolnil vnitřní napětí.
Vstupte do archivu blogu
Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mě v psaní podporují a taky těm, kteří si občas něco dokonce i přečtou. Mám dost zájmů. Fotím, občas zabrnkám na piáno, kreslím, ale když mě to chytí, tak prostě píšu. Náměty se hrnou ze všech stran. V podstatě kdokoliv, nebo cokoliv může být inspirací. Některé věci se zveřejnit nedají, jiné naopak musím pustit do světa. Píšu všelijak. Krátce, dlouze, nudně i zajímavě, poutavě a snad trochu lidsky. V rámci mých obzorů, které se sice mohou zdát celkem široké, je však stále co se učit a poznávat. Není to má práce, profese, spíše nenáročné hobby. Každý něco smysluplného produkuje. Tak snad to moje psaní k něčemu je a bude. Pokud ne, svět se určitě nezboří. Netoužím po slávě.
Ani v příštích třiceti a více letech …
A na závěr …
Chtěl jsem si udělat především radost a také zanechat svou tvorbu a úvahy i v jiné než digitální podobě. Poprvé tedy mé texty vycházejí knižně. Téměř tisíc stránek v netradičním pojetí a rovnou ve třech svazcích s názvem Píšu svobodně. Vstupte do mého světa komentářů, fantazie a kontroverze.
Můj Blog je také knihou