Určitě ne!

Začít článek slovíčkem ne, je hodně negativní. Podobně, jako použít písmeno zet. Je tak nějak na konci abecedy a to může být frustrující. Vzhledem k invazi ruských vojsk na Ukrajinu je to i pochopitelné. Jsou lidé, kteří se zetku vyhýbají natolik, že odlepují ze svých vozidel označení ´začátečníka´. Ukrajina bohužel není jediným prostorem na Zemi kde se bojuje a vadí mi to samozřejmě nejen z pohledu člověka, který je mírumilovný, ale také z toho důvodu, že se války podepisují na zdraví nás všech a celé planety.

Chtěl bych vyzdvihnout právě pojem ´zdraví planety´. Čím více se dozvídám o geologických a přírodních procesech, tím více mi Země připadá jako živý organismus. Je to trošku přemrštěná úvaha vzhledem k tomu, že jde o hroudu kamení a kovů plující vesmírem, ale to, co se děje nejen na povrchu, je skutečně úžasné. Už méně úžasná je právě moc a schopnost člověka všechny ty procesy ovlivnit. Na jedné straně snahy o snížení skleníkových plynů dosahují extrémů a na straně druhé létají rakety a duní tanky.

To se mi to píše z pohodlí křesla uprostřed zatím klidného středu Evropy. Chápu. Rozumím i tomu, že v Náhorním Karabachu, v Kongu, Sýrii, nebo v oblasti Sahelu mají jiné starosti než je oteplování planety. Jen si myslím, že by se pozornost významných klimatologů měla obrátit právě k těmto ohniskům nikoliv zády, ale čelem. Především čelem k politikům zodpovědným za situaci v krajinách zmítaných válkou. Jistě že jde v první řadě o lidské životy, ale v zástupné formě i o tu věčnými konflikty zjizvenou tvář planety Země.

To písmeno zet tak ve mě evokuje zcela jiné myšlenky, než se dnes obecně předpokládá. O to víc mě mrzí, kolik je všude lidí, kteří si přejí válku nejen udržet co nejdéle až do posledního dechu za jakoukoliv věc, ale rozdmýchat i další krvavá dobrodružství. I za cenu největších lidských či přírodních katastrof. Pro někoho jsem takzvaný ´chcimír´, ale ti ´chciválkové´ mě rozhodně neurazí. Spíše mě udivuje neochota pohlédnout do jádra problému, ukončit zbrojení a jednat v zájmu ochrany nejen lidských životů.

Až bude lidstvo schopno žít a řešit problémy a spory jinak než násilím a pro mě naprosto nepochopitelným válčením, pak se může efektivně vrhnout do rozmotávání uzlů své závislosti na zdrojích největšího znečištění a obnovu tolik potřebné a vzácné biodiverzity, která má zásadní význam pro řešení klimatické krize. Jenomže zatím je vše v nedohlednu. V současnosti na světě probíhá vůbec nejvíce konfliktů od konce druhé světové války a hrozí další. Dokonce ten největší – mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Nebo také mezi NATO a Čínou.

Politické špičky místo ochoty a schopnosti jednat o míru posílají další špinavé a ničivé zbraně do sektoru střetu a zároveň mladé životy na jistou smrt. Je samozřejmě důležité vědět, kdo vystřelil první a z jakého důvodu. Mě však více zajímá, kdo vystřelí poslední a složí zbraně. Kdo pochopí, že válka je naprosto ubohý způsob konfrontace. A ona Země? Ta modrá hrouda nedaleko Slunce? Pohled na záběry usměvavých lídrů, kteří si podávají ruce během konference o klimatu, je mi vážně odporný. Obzvláště na zástupce těch zemí, které války vyvolávají, financují a podporují změny režimů tak, aby zničili své rivaly.

Co vlastně čekat od lidí, kteří pro svůj blahobyt obětují vlastní důstojnost a čest. Smutné je, že ani volby dostatečně neovlivní veškeré dění ve světě. Některá média a reklamní agentury pracují vždy ve prospěch mocných. Za peníze bezpochyby. Demokracie stala se jen krásným přívěškem na krku demonstrantů. Projev názoru milionů lidí je politikům lhostejný. Hlavní problémy civilizace jsou upozaděny a titulní stránky novin plní snímky z frontové linie. Přitom skutečný nepřítel neleží se zbraní v ruce v protějším zákopu.

Nedávno se mě jeden člověk ptal, proč chci konec války a zastavení dalších dodávek zbraní pro ukrajinskou vládu. Vždyť tím přece podpořím Rusko v dobití Kyjeva. Moje odpověď je možná jednoduchá a prostá, ale vyjadřuje podstatu. Myslím, že není nic, co by skutečná inteligence nedokázala vyřešit u kulatého stolu! Proto je mé stanovisko odmítavé. Proto tento článek ukončím právě tím slovíčkem ‚ne‘. Vždy budu pro mír, vždy budu preferovat zachování života nejen každého člověka, ale i života na Zemi obecně.

Možná chybí ten důležitý element. Skutečná inteligence pracující ve prospěch lidské civilizace jako celku a procesů, které jsou neoddělitelně spjaty s účinnou ochranou života na této planetě. Už dávno měla fungovat rada bezpečnosti OSN včetně globálně působících ozbrojených složek a politických zásad takovým způsobem a v rozsahu, aby byl každý ničivý konflikt potlačen už v zárodku. Od druhé světové války politické špičky dosáhly jen a pouze patu, který svět zahnal do propasti zvůle vzájemně se provokujících velmocí. Tam je jádro problému.

Dokonce si myslím, že účinnou a aktivní ochranu mezinárodní organizace potřebuje i sama příroda. Ochranu před vetřelci, kteří bezohledně ničí faunu, flóru i nerostné bohatství kdekoliv na Zemi. Je mi úplně ukradené, kdo kam vložil své finance, jaká je jeho pozice a moc. Člověk, který i nepřímo vědomě investuje do likvidace živých organismů je pro mě výzvou a cílem pro zaslání pozvánky k podání vysvětlení. Velké peníze totiž znamenají moc, která narůstá do ohromných rozměrů a ovlivňuje rozhodovací procesy prodejných politiků.

Naštěstí existují lidé, kteří své jmění investují správným směrem. Do vzdělávání, vědy, výzkumu a nových technologií. Škoda, že se vždy najdou jedinci hledající cestu, jak tyto objevy a projekty zneužít. Když tak přemýšlím nad těmito věcmi, vždy si vzpomenu na naše dávné předky, kteří se s kyjem v ruce mlátili hlava nehlava o kus úrodné půdy, kořist, nebo krásně vyvinutou ženu. Změnilo se vůbec něco? Proč lidé chtějí víc i když mají svého dost? Kdepak. Tomu nepodlehnu. Vždyť lidem na planetě Zemi nepatří vůbec nic. Jsme tady chvíli a spolehlivě zase odkráčíme.

Kdoví co bude. Jednoho dne třeba vystoupí někdo moudrý z generace Zet a podpoří přenos válečné vřavy do reality virtuální. Možná to bude energeticky náročné, ale zdaleka ne tak, jako skutečný souboj armád. Vytvořením válečného pole v digitálním světě zůstalo by ušetřeno nejen mnoho životů lidských, ale také prostředí, které ve vesmíru nemá obdoby. I kdyby v jiných hvězdných soustavách existoval život, nikdy nebude stejný, jako ten pozemský. Chceš tedy bojovat? Já fakt ne. Za šílené vůdce, peníze pomatených a likvidaci planety určitě ne!

Radovan Bazger, 18.7.2023

Sdílení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..