Umělá inteligence

Psát článek na Apríla není legrace, když jde o tak složité téma.

Informace o zlomu ve vývoji informačních technologií plní všechna média. Vědci z celého světa důrazně žádají pozastavení vývoje umělé inteligence. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů navrhují, aby vývojáři AI pracovali na pravidlech a zároveň regulaci odvětví nejen z hlediska zákonů, zásadní etiky, ale především bezpečnosti.

Umělá inteligence (Artificial Intelligence) je obor informatiky zabývající se tvorbou systémů řešících komplexní úlohy jako je rozpoznávání, klasifikace a integrace obrazu, textu, audio vstupů, ale i řízení na základě zpracování velkého objemu dat. Dat množících se vlivem struktur robotů nezávislých na zadavateli – tedy člověku.

Součástí vývoje systému jsou totiž algoritmy, které počítačům umožňují tak zvané strojové učení. Tím se v procesu rozumí změny systému, které nativně zlepšují schopnost přizpůsobení. Umělé neuronové sítě jsou volně inspirovány biologickými strukturami přestože používají jiné mechanismy katalogizace a učení, než jaké používá lidský mozek.

Evidentně jsme zapomněli na Boha stvořitele. Zároveň podtrhujeme možnost jeho existence. Bez pokory dospěli jsme stavu, kdy AI může odstraňovat lidské chyby. Může ovšem zavést vlastní. Může docházet k činnostem, které umělá inteligence bude považovat za správné, přitom však začne ničit lidskou podstatu. I lidstvo samotné.

Jako příklad uvedu situaci, kdy v řetězci rozhodovacích procesů působí AI a v otázce zachování života na naší planetě vzniká potřeba eliminace negativních elementů. Bez zásahu bezpečnostních prvků získává osud lidstva nejasné obrysy, neboť člověk může být novou inteligencí chápán jako element, který působí Zemi značné škody.

Současná věda nemá tušení, co nastane, jakmile umělá inteligence dosáhne hranice pochopení sebe sama. To není sci-fi. Lidem podobné technologie mohou v budoucnosti nahradit člověka samotného. Ve všech odvětvích. Nakonec se může stát, že budeme pouhými otroky ve světě, kterému vládne nějaká bezpochyby vyšší forma.

Tím celý proces nekončí. Schopnost učit se je v podstatě jen krůček od reálné reprodukce. S rozvojem biomedicíny a inteligentní protetiky nakonec nebude problém sestrojit bytost, která ve spojení s touhou po dosažení dokonalosti nastaví zrcadlo celému lidstvu. Příští generace už může směle uvažovat o plánech brutálně velkolepých.

Každým dnem se boří hranice vědy. AI samozřejmě vše ještě zrychlí. Myslím, že jsme na prahu nové éry rozvoje nejen vzorců GPT (Generativní výukový transformátor). Jestliže bylo dvacáté století obdobím překotného technologického vzestupu, tak to co nás čeká v příštích letech nezná srovnání. Pokrok stejně nikdo nezastaví.

Průkopníkem kolonizace vesmíru patrně nebude jen člověk. Je docela možné představit si vesmír paralelní. Samozřejmě Netuším, čeho jsme schopni a co nás jako civilizaci ještě čeká. Závislost na zdrojích za nás vyřeší umělá inteligence stejně dobře, jako život věčný. Jen doufám, že s novým pánem „tvorstva“ budeme stále držet krok.

Už jen ta představa, co všechno se budou muset učit naše děti v průběhu příštích věků, se mi úplně nezamlouvá. Tak snad nedojde k úplnému odcizení člověka ve vztahu k přírodě. Pokud jde o jistý záměr a přirozený evoluční vývoj, pak je vše určitě v pořádku. V opačném případě nezbývá než podotknout: Děj se vůle Boží!

Radovan Bazger, 1.4.2023

Sdílení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..