Pro děti, mládež a vůbec nové generace je pojem socialismus poněkud mlhou zahalené období. Pochopitelně. Podobně, jako pro Husákovy děti například časy první republiky. Co člověk nezažije, to zná jen z učebnic a vyprávění. Jaké tedy byly časy vlády komunistů? Učí se děti pravdu?
Psát o tom, že byla totalita a diktát vládní moci, je celkem zbytečné. Toho jsou plné knihovny. Chci se dotknout jiných věcí, a to běžného života lidí té doby. Obyčejných pracujících jedinců a rodin. Velice krátce a jednoduše si to shrneme. Porovnání s dnešní praxí se určitě nevyhnu. Zcela záměrně.
Jsou totiž jisté záležitosti, které dnes občany naší země trápí a přitom byly v minulosti vyřešeny. Bohužel, s příchodem revoluce a nastolení tržního hospodářství musíme znovu procházet tím, co s druhou světovou válkou odešlo takřka v zapomnění. Chudobou, dluhy a nedostatkem.
V socialismu byla zakázána západní propaganda. Byly však dekrety na dlouhodobé levné nájmy ve státních i podnikových bytech a k tomu jistá práce. Dělníci si stavěli domy. Kupovali auta. Byla levná doprava i pohonné hmoty. Kvalitní potraviny a spotřební zboží. Velká kupní síla obyvatelstva.
V kapitalismu je zakázáno šířit takzvané dezinformace. Obecní a firemní byty nejsou pro každého. Rodiny i jednotlivci jsou zadlužení na desítky let a mnozí upadají do chudoby. Práce je nejistá. O kvalitě potravin se široce diskutuje a životnost spotřebního zboží je doslova prachbídná.
Když jsem si o tom psal s jedním človíčkem, sdělil mi, že nesmím kupovat to nejlevnější. Údajně jsou dražší výrobky kvalitou srovnatelné s produkty, jaké známe z dob minulých. Fajn. Pak ale je dost zavádějící tvrdit, že bylo za socialismu vše dražší než dnes. Ne. Jen se nevyráběly aušusy!
Připadají vám tato porovnání příliš zjednodušená? Není třeba hledat složité nuance. Vím, že mě zas někdo nazve rudým nokem, ale tady nejde o nějakou ideologii. Jen o zdravý rozum. Konzum a kapitalismus jednoznačně ničí planetu. Spotřeba zdrojů je vážně obrovská.
Z pohledu ekonomických pozitiv pro obyčejné lidi – zlatý socialismus! Zlatý! Bydlení za hubičku a jistota zaměstnání. Jenomže lidi si v roce 1989 mysleli, že podnikatel je automaticky milionář, plné regály nesmyslů jsou top, a cesty na západ považovali za důležitější než život bez dluhů.
Demokracie? Mohli jsme mít národní bohatství i svobodu. Pustili jsme však k moci ty, kteří nás připravili o všechno. Výsledek – drahé bydlení a vůbec vše. Stačilo jen pár roků a vnímáme pozlátko kapitalismu jako určitou přítěž. Teď už jen vzpomínáme na dobu, kdy byl svět ještě relativně v pořádku.
Ty nové generace by měly alespoň naslouchat a občas vnímat i takové zprávy, které nejsou zrovna „v kurzu“ s tučným titulkem. Politika je s ekonomikou provázána a nikdo nebude financovat šíření informace o tom, že socialismus byl v některých věcech lepší než ta současná fraška.
Bydlení je právo. Zmínil jsem to záměrně. Mít střechu nad hlavou je pro člověka důležité. Tak je to se vším dnes. Bez čeho se lidé neobejdou, to neustále zdražuje a tíží. Podivný systém. V podstatě vydírá. Karel Marx měl pravdu. Ono vykořisťování člověka člověkem doopravdy existuje!
Znáte ten trpký vtip, jak jeden bezdomovec říká druhému: „Před lety, v tom 89´ jsem taky zvonil klíčema. Byly od chaty, bytu, garáže, auta …“ – A člověk by se tomu i zasmál, kdyby neznal jak minulost, tak přítomnost. Ne – nechci návrat diktatury, ale žít v džungli peněz a stresu mě už silně nebaví.
Radovan Bazger, 4.2.2023
