Rubriky
Blog Politika

Nebojme se změny

V ČR nevládne lid, ale ti, kteří zneužívají mandát voličů jen pro své zájmy a zájmy nejvyšší. Chci také poukázat na to, jaká demagogie nás obklopuje a čemu jsme současným systémem nuceni uvěřit. Vždyť právě dnes žijeme v totalitě. Žijeme v moci peněz, mamonu, účelových lží a v poutech sobectví. Nebojme se změny a nemějme strach z perzekuce. Kriminalizovat obdobné kritické aktivity v kterékoliv části světa, které mají v programu a cílech společnost postavenou na jiných než kapitalistických základech, prosazující však stálé demokratické principy, je výsměchem samotné podstatě demokracie a svobody.

Nejvyšší soubor textů práva obsahuje v podstatě vše. Ty hlavní body bychom měli znát. V Listině základních práv a svobod je psáno hned v Článku 1 Hlavy první, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Článek 3 popisuje základní práva a svobody, které se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Bohužel stále zůstává pravdou, že ti kteří mají peníze se dokáží vymanit z těchto ustanovení a mohou být mnohem svobodnější. Existence společenských tříd a majetkových kast odsuzuje ty méně finančně zajištěné k horším životním podmínkám, příležitostem i osobnímu rozvoji a to skutečně bez rozdílu pohlaví, rasy, atd. V podstatě i rod, jméno či funkce vytvářejí podhoubí korupce, výhod a dalších exkluzivních nároků i odměn v různých podobách. Ano – články 1 a 3 listiny práv a svobod nejsou v současné době dodržovány. Jejich naplnění je stejně jako před tokem 1989 v nedohlednu.

V Hlavě druhé Listiny práv nám Článek 17 říká, že Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Kolikrát jsme slyšeli, že se hledá text, jako důkazní materiál. Že za názor či kresbu byl někdo dokonce uvězněn. Kdepak, není tomu tak dávno. Skutečně je zvláštní takový stát, kde podezřelí z miliardových úniků a korupce dál svobodně kráčí ulicemi a vyšetřováni na svobodě působí ve svých funkcích, přitom tvůrce tykadel a satirický grafik za své dílo a zničení propagačních ploch politických stran musel nakonec za mříže. Opět je to o rovnosti. Jistě také o činech a škodách, ale ten nepoměr je do očí bijící! Respekt k zákonným normám pokulhává a dá se dokonce hovořit o právní invaliditě.

Dle Listiny práv a svobod máme dále jako občané právo se svobodně shromažďovat i sdružovat se ve spolcích, společnostech a sdruženích i politických stranách. Článek 22 nás upozorňuje na to, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Dle Článku 23 mají občané právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Svobodná soutěž politických sil stojí a padá na darech, sponzorech, prostoru v médiích a agenturách. Také rozpor mezi obsahem listiny a realitou nastává ve chvíli, kdy se odpor občanů vymkne kontrole. Nastoupí těžkooděnci s obušky, slzným plynem a vodními děly. V tu chvíli jsou práva okleštěna dalšími paragrafy a jakákoliv změna je znemožněna stejně, jako v minulosti. Účinné použití zákonných prostředků v praxi! Myslím si, že současné zřízení je výsměchem samotné podstatě demokracie. Snad už nastala doba vystřízlivění. Sice někteří dál slouží pseudokracii, ale většina už bdí.

Lidé konečně prohlédli tu tržní frašku. Plné regály zboží pochybné kvality a předražené služby již nejsou ceněnou devízou současnosti. Občané žádají právo, spravedlnost a jistotu, že prožijí svůj život důstojně a beze strachu. Ekonomické vlivy neustále nahlodávají příměří společenských tříd a samotná existence markantních rozdílů mezi lidmi celkovou situaci dále vyhrocuje. Dokud pracující člověk musí doplácet na neschopnost vlády, dokud se lidem nedostává finančních prostředků pro přežití, dokud budou bohatí mít stále větší privilegia, do té doby nemůže nikdo očekávat společenské blaho, klid a smír.

Stačí trocha zájmu o to, co nás obklopuje a zjistíme, že o úspěších posledních dvaceti let dějin národa můžeme pochybovat. Je nejvyšší čas projevit vůli a nespokojenost se současným režimem. Nemám na mysli politickou revoluci, ale skutečnou, úplnou a celospolečenskou globální evoluci vědomí. Všichni cítíme, že nežijeme správně. Začít však musíme u sebe, ve svých rodinách, kolektivech, městech a svou zemi vyvést z prachu dějinné i dnešní zátěže ve prospěch takové budoucnosti, v níž naše děti pocítí vděk za pevnou půdu pod nohama. Jen my budeme pamatovat, kolik potu a krve ta země vsákla.

U nás i v Evropě lze změnit mnoho, jen nesmíme se bát …

Radovan Bazger, 16.7.2015

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *