Rubriky
Blog Politika

Lidé dnes mají strach

Přál bych si ukončení systému vlády vlivu moci, korupce a peněz. Metody, kdy je provázána státní správa se soukromým sektorem a díky tomu odtékají peníze daňových poplatníků na konta různých osob u nás i po celém světě, tyto politické a hospodářské delikty jako občan přece nemůžu trpět! Pokud si nekalých aktivit a další destrukce republiky a společenských celků nebudu všímat a poukazovat na ně, stávám se součástí bezohledné ekonomické i společenské skulptury. A takový výtvor rozhodně podporovat nebudu…

Národy Československa svrhly vládu jedné strany a získaly svobodu. Lidé však omámeni otevřeným prostorem a přísliby blahobytu nechali naši republiku zadlužit a rozkrást. Občané ČR pouze přihlížejí změnám zákonů, které ničí nejen nezávislost státu, ale i lidskost. Liberálně, údajně demokratická vláda v převážně pravicové režii nás jako občany škrtí a existenčně likviduje již přes 20 let. A nejen to. Totální rozvrácení právního systému, vznik údajně studijních institucí, které mají vliv na zákonodárce, politickou moc v zemi a také úsudek občanů, znehodnocený soudní systém a politicky ovlivněné soudy nejvyšších instancí schopné vykládat Ústavu dle žádaných měřítek, to vše je skutečně hodné vzdoru.

Mnoho dalšího mění naše životy a především mění naši společnost ve feudální, až otrokářskou a nelidskou. Další nové reformy jen ukazují směr, kterým se naše vláda odhodlala jít. Vláda se znovu pustila do likvidace historicky podložených aktů získání práv občanů a především pracujících lidí. Znehodnocením zákoníku práce naši páni nezničili jen onu historii, ale po rozkradení bohatství republiky také hodnotu naší práce a práce našich předků, ničí i naše životy!

Lidé dnes mají strach. Strach nejen v zaměstnání vyslovit svůj názor či výtku. Mají strach o svou existenci, mají strach o pracovní místo, mají strach nejít do práce v případě nemoci, mají strach z postihů a diskriminace, bossingu. Zaměstnanci mnohých firem se bojí založit odborovou organizaci nebo do ní vstoupit z důvodu ohrožení sebe sama. Lidé jsou dnes často pod tlakem nejen, co se pracovních povinností týče, ale také pod tlakem ekonomickým. Pod tlakem společenským. Pod tlakem vlastních tužeb a tvrdé reality.

Lidé se bojí! Ve 21.století se občané naší vlasti opravdu bojí! Vlády České republiky přijetím západních hodnot a systému přivedly na své občany nový, dávno zapomenutý i nepoznaný strach. Dle našich nejvyšších zákonných norem mají lidé stále právo na práci za mzdu odpovídající jejich potřebám. Což už není reálná pravda. Máme stále všichni právo na dostupnou a stejně kvalitní lékařskou péči. Pro mnohé občany naší země toto již také neplatí. Zvýhodňování bohatých se projevuje ve všech oblastech života včetně přístupu ke vzdělání. Máme právo na střechu nad hlavou. Pro většinu občanů je bankovní hypotéka snem a státní byt nedosažitelný vzhledem k obálkovým metodám městských úřadů.

Nenadešel čas vzít si svá práva zpět? Nebylo by dobré využít všech zákonných prostředků demokratické země a všech ustanovení našich nejvyšších právních norem k dosažení nápravy? Listina práv a svobod nám zejména říká:
• Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
• Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení
• Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu
• Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
• Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny
• Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky
• Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek
• Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon
• Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči
• Každý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání.
• Každý má právo na příznivé životní prostředí

Na vše mají občané ČR právo dle Ústavy a Listiny práv a svobod. Těchto práv se však nemohou domoci pro insolvenci uměle tvořenou systémem vlivu peněz úzké skupiny lidí, kteří převyšují nižší a střední třídu obyvatelstva svou absolutní mocí. Už samotné faktické rozdělení občanů do společenskoekonomických tříd je jasným obrazem stavu veřejných věcí.
Již tolikrát jsem reagoval na výpady voličů pravice, a musím znovu, neb stále se najdou tací, kteří současný prohnilý svět peněz velebí a hájí… Co člověk potřebuje k životu? Práci, střechu nad hlavou, dostatek vody a potravin, bezpečí a zdravotnictví a vzdělání. Dnes? Dnes je střecha nad hlavou pro mnohé pouhým snem. Vyšší vzdělání vzhledem k finančním nákladům a drahému životu také nemůže mít každý. Zachování zdraví vzhledem ke všeobecnému stresu a drahým lékům je také v nedohlednu. Dostatek kvalitní výživy je odepřen lidem také z více důvodů. Lidé nemají na kvalitnější potraviny a nebo v regálech narazí jen na paskvil „Made In Bůhvíodkud“.

A práce? Zdroj finančních prostředků? Více než 630 000 lidí bez práce a celkově milion občanů na hranici chudoby či pod ní. To je obrázek země, která kdysi byla soběstačná snad ve všech oblastech. To není nostalgický pohled. To je realita. A to bychom mohli vypsat ještě několikabilionový státní dluh a restituce a další újmy, které nám „darovaly“ porevoluční vlády.
Současný hospodářský model je zcestný. Hlad. Bída. Dobře si žijí jen vyšší vrstvy obyvatelstva. Svět se změnil. Bohužel k horšímu. Lidé jsou sobečtí a netolerantní. To se podepisuje i ve vztazích v rodině, na pracovištích – i mezi národy. Svět je zkažen. A stačí tak málo: stačí minimalizovat rozdíly. Cestou politickou – cestou dialogu. Cestou přednášek a prohlášení o nebezpečnosti vzniku nové otrokářské společnosti v našem středu a také v našich končinách. O nutnosti společného postupu ve prospěch přežití celku, civilizace, života a planety Země.

Kapitalismus je totiž jen a pouze cesta většiny lidí do otroctví. Lidé chtějí jen žít. Ne živořit, aby přežili. Žijeme v době ticha. Ale jakmile se zotročení postaví rovně, bude konečně dobře. Dobře nám i našim dětem. To je oč jde. Za to bojujme a pro to žijeme! Pojďme a nastupme společně na cestu změn. Nebude jednoduchá a nebude rychlá. Společně všichni ukažme naší vládě, Evropským strukturám a celému světu, že změna je potřebná, nutná a v zájmu všech. Vytvořme tlak na vládu, poslance, senátory. Požadujme ukončení hlubokého tunelování republiky a našich peněženek, nervů a srdcí. Ukončení reforem, které nic neřeší. Požadujme vytvoření koncepce růstu zaměstnanosti, životní úrovně, právních a morálních zásad.

Konečně požadujme volbu politických uskupení, které budou ctít zásady lidskosti, pravdu i čest. Neměli bychom přihlížet všeobecnému strachu…

Radovan Bazger, 27.2.2014

Sdílení:

Autor: Radovan Bazger

Mám svůj Blog a píšu svobodně ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *