Jak to chápat? Kdyby se svět opravdu řítil do nějaké klimatické katastrofy, věřím, že by ti nejvlivnější a nejbohatší zasáhli. Snad by šli i příkladem. Leč, neděje se tak. Místo kontroly nad produkcí co2 hrají si mocní zase na vojáčky bez ohledu na to, kolik oxidů a dalších látek vypustí rakety, letadla, tanky, hořící budovy, ropné látky, města. Co je však horší, rozdmýchaly se nové války bez ohledu na počty obětí.
Rozdmýchaly se? Ne samy od sebe. Jsou důsledkem lidských chyb. Člověk může být zastáncem ruských vod, nebo západního proudu, palestinských řek, břehů Izraele, nebo moře čínského, všechno stojí a padá na nedokonalosti OSN. Tedy ona je to organizace prospěšná. Ovšem do chvíle, než si ji někdo vmanipuluje do své politiky. Především centra velmocí uzmula si právo veta. Protože atom?
Nepochybuji o tom, že získat jadernou zbraň dnes není tak složité. Technologie jsou známé, suroviny rovněž a to, co brání jistým snahám jsou peníze. Důležitou roli v obraně planety před šílenci, kteří chtějí získat nukleární pumu, hrají mimo jiné zpravodajské služby. Ty jsou možná důležitější, než agenda vojenských aliancí a zbrojního průmyslu dohromady. I zde však hoří boj. Proč všichni neslouží zájmu míru?
Pokud tedy chceme zastavit nejen oteplování planety, vymírání čeledí a celých druhů rostlin a živočichů, chceme-li zachránit lidstvo, národy, rodiny i potomky, musíme se pokusit ukončit války. Všechny. Jenomže ono to vypadá, že nechceme. Ti nejvlivnější a nejbohatší lidé stále žijí tak, jakoby se nic nedělo. A nebo nám nepokrytě ukazují, že si máme užít každý den, protože může být tím posledním?
Vážně. Jak to chápat? Zatím je jasné především to, kdo všechny ty regionální i globální omyly zaplatí. Zas a pouze ti, kteří mají nejméně. Zase jenom ti, jejichž peněženky a konta v podstatě zejí prázdnotou. Někdo by mohl namítat, že si oproti minulým staletím žijeme velice slušně. Všichni? Vždyť svět není jen Evropa a USA. Místo válčení mohli jsme investovat. Do vzdělání, rozvoje, ekologie, produkce.
Nebudu se tady rozepisovat o důvodech sporů a konfliktů. Vím však jedno. Všechny jsou zbytečné a kdyby někteří nechtěli víc, než mají, a netoužili by po statcích druhých, vůbec k současným bojům nemuselo dojít. Stále je to jen a pouze o penězích a vlivu. Jako v krutém středověku. Jako v časech dávných a nespoutaných civilizací. Jako v době kamenné. Nepochopení nás vrací zpět do korun stromů.
Problém je, že tolik stromů už snad ani není. Bude člověk o ně také bojovat? Takový boj je jistě vhodný. Ale bez krve. Bez rudě zbarvených řek. Vždyť tahle z nebe modrá planeta musí zůstat především zelená! To máme najednou barev. Tak krásný svět nám vesmír věnoval. A my? Žádný pokrok. Evoluce se zastavila. Jsme schopni hledat exoplanety, ale na tu naši zvysoka padá jen oheň, nebo sůl v podobě slz.
Doufám, že je to tak zařízeno. Dokud se nenaučíme chovat jako inteligentní bytosti, nové světy neobjevíme a z dálek kosmu bude působit jen chlad a temnota. Nebo je vše jinak, vážení vlivní a bohatí? Bude mít někdo z vás odvahu a řekne konečně pravdu? Například na půdě Organizace spojených národů? Pochybuji. Vše má vlastně jednoduché vysvětlení – jsme stále primitivní. Otázkou je, jestli všichni.
Dojdeme k bodu poznání? Dokážeme aplikovat nové společenské tendence a odhodit zvířecí pudy? V demokracii takový směr možný je. Zbyl nám nějaký čas? Začarovaný kruh otázek a odpovědí nakonec vždy utne proudy myšlenek. Jsem v koncích, nebo zase na začátku? Jak to chápat? Kdyby se svět opravdu řítil do nějaké katastrofy, snad by i ti nejvlivnější a nejbohatší zasáhli a šli by příkladem! Nebo ne?
Můžeme o tom jen přemýšlet. Snad něco vymyslíme dřív, než přijde daleko větší problém …
Radovan Bazger, 30.10.2023